Pýthie věštila za pomoci omamných látek. V Delfách díky ní byla nejslavnější věštírna na světě

Delfy jako sídlo informací a nadnárodní poradní orgán

Starověké Řecko nenabízelo ženám příliš prestižních profesních příležitostí. Výjimkou z tohoto nepsaného pravidla tvořila pozice Apollónovy kněžky v chrámu v Delfách, která se těšila nesmírné prestiži a respektu napříč různými národy. Výkladům osudu naslouchali panovníci, vojevůdci i filozofové antického světa o nejrůznějších problémech. Pro Pýthii to znamenalo možnost vyjadřovat se k nejrůznějším otázkám veřejného i individuálního zájmu: k válkám, diplomatickým vztahům mezi stávajícími městskými státy či k zakládání států nových. Věštkyni byly pokládány také četné osobní otázky týkající se milostných problémů, rad ohledně kariéry či zakládání rodiny. Jednalo se tedy ve všech ohledech o skutečně vyčerpávající práci.

Pýthií existovalo v průběhu dějin několik

Existují důkazy, které naznačují, že Pýthie byla středobodem toho, co dnes nazýváme znalostní ekonomikou. Její úloha tedy pravděpodobně zahrnovala shromažďování, interpretaci a šíření informací s konečným záměrem poskytovat rozumné rady v triviálních i komplexních otázkách.

Samotný pojem Pýthie přitom neoznačuje konkrétní osobu, jedná se o oficiální pracovní označení nejvyšší věštkyně. Je známo hned několik jmen žen a dívek, které během dlouhé historie této instituce (mezi 8. a 4. stoletím př. n. l.) zastávaly tuto funkci. Příkladem za všechny jsou jména Femonoé a Aristoniké. V jisté fázi historie byly Delfy natolik vytížené, že byly do této funkce jmenovány tři Pýthie současně.

Přečtěte si také

Plyn přiváděl věštkyně při výkladech do transu, ropou balzamovali mrtvé: Starověké využití…

8. 12. 2022

Urážka od věštkyně nebyla vzácností, kritikou se mnohdy nešetřilo

Postavení Pýthie jako by znamenalo mimořádnou příležitost říkat nevítanou pravdu těm, kdo jsou u moci. Jednou se na věštírnu obrátil Sparťan s úmyslem nechat se prohlásit za nejmoudřejšího muže na světě. V odpovědi na tuto otázku Pýthie jmenovala jiného člověka, který byl moudřejší, čímž Sparťana urazila. Jindy podobným způsobem zklamala obyvatele Megary, když chtěli vědět, jestli jsou nejmocnějším městem Řecka. Tato prohlášení mohla často ublížit lidem, kteří díky svému vysokému egu nemohli přijmout to, že by je někdo překonal. Ostrost a schopnost člověka bezprostředně odsoudit však možná byly důsledkem toho, že tento úřad zastávala právě žena. Navíc se hlas Pýthie jen zřídkakdy mýlil.

Požadavky na pracovní pozici zůstávají tajemstvím

Co bylo třeba k tomu, abyste se stali Pýthií? Muselo se jednat o dívku z vesnice, nebo naopak o vysoce postavenou šlechtičnu? Bylo součástí pozice i nějaké studium či proškolení? O tom starověké prameny bohužel mlčí. Některé názory usuzují, že se jednalo o místní dívku, která se nemohla vdát, a tak se této role více či méně dobrovolně ujala.

Naštěstí není nutné příliš hádat ohledně pracovní náplně hlavní věštkyně Delf. Apollónova svatyně v Delfách sloužila mimo jiné jako tržiště pro zástupce z celého starověkého řeckého světa, kteří sem přicházeli z nejrůznějších důvodů. Kromě věštírny se zde také konaly pravidelné atletické soutěže (tzv. pýthijské hry, obdoba slavnějších olympijských her). Díky četným chrámům a památkám bylo místo také oblíbeným turistickým cílem. Všechny tyto aktivity dohromady sloužily k vytvoření rušného společenského centra.

Věštění pod vlivem drog a výparů?

Někteří badatelé se domnívají, že Pýthie ve skutečnosti blábolila nesrozumitelné věty, a že její slova byla až později přeložena do krásných, hlubokých a smysluplných veršů. Například Plútarchos přisuzoval Pýthiinu věšteckou moc výparům. Podle některých teorií tyto výpary unikaly z jeskyní pod chrámem. Začátkem 20. století francouzští geologové prozkoumali svatyni věštkyně, a nenašli žádné důkazy o propasti nebo stoupajících plynech, a tak toto tvrzení mohlo být vyvráceno.

Jiný výzkum však ve vědcích opět vyvolal potřebu přemýšlet o tom, že to byly omamné výpary, které rozvázaly Pýthii ústa. Následná studie nalezla důkazy o halucinogenních plynech, které vyvěrají z nedalekého pramene a jsou zachované v hornině chrámu. Je tak možné, že Plútarchos učinil správný postřeh, dodnes však zůstává původ věšteb Pýthie a jejích kněžek v Delfách obestřen tajemstvím.