Jarní změna času klepe na dveře: EU plánuje, že o hodinu spánku letos přijdeme naposledy
Foto: Unsplash
4 min
Před lety to vypadalo jako hotová věc – Evropská unie zruší střídání času a my se konečně zbavíme jarního a podzimního posunu hodin. Jenže realita je jiná. Legislativní proces se zadrhl a nikdo neví, kdy a jestli vůbec ke změně dojde.
Reklama
Vzpomínáte si na rok 2018? Tehdy Evropská komise přišla s návrhem, který zněl jako hudba pro uši milionů unavených Evropanů – konec střídání letního a zimního času. O rok později, v roce 2019, Evropský parlament iniciativu drtivou většinou podpořil. Zdálo se, že je to jen otázka času, než se hodinky přestanou dvakrát ročně přetáčet.
Jenže pak se stalo přesně to, co se v evropské politice stává až příliš často. Návrh uvízl v byrokratickém procesu a od té doby se prakticky nepohnul z místa. Rada EU, tedy zástupci jednotlivých členských států, se dodnes nedokázala shodnout na společném postoji. A bez této shody nemůže žádná změna nastat.
Proč je tak těžké se dohodnout?
Původní plán počítal s tím, že po zrušení střídání si každý členský stát sám zvolí, zda chce natrvalo zůstat v letním, nebo zimním čase. Na první pohled logické řešení. Jenže právě tady začínají problémy.
Představte si mapu Evropy, kde by Francie zvolila letní čas, Německo zimní, Polsko opět letní a Česká republika zimní. Vznikly by takzvané "časové ostrovy".
Paradoxem je, že právě strach z této fragmentace je jedním z hlavních důvodů, proč se státy nedokážou dohodnout. Obávají se chaosu v budoucnosti, a tak raději zachovávají chaos současný – dvakrát ročně přetáčené hodinky a narušené biorytmy.
Co říká věda o střídání času?
Rozhodnutí Evropské komise nebylo náhodné. Vycházelo z rozsáhlých veřejných konzultací, ve kterých se 84 procent respondentů vyslovilo pro zrušení střídání času. Ale hlavně se opíralo o vědecké studie a analýzy dopadů.
Výzkumy opakovaně poukazují na negativní vliv změny času na lidské zdraví. Narušení cirkadiánních rytmů, zvýšené riziko srdečních příhod v týdnech po jarním posunu, zhoršená kvalita spánku, vyšší počet dopravních nehod. Někteří odborníci upozorňují i na dopady na duševní zdraví – lidé jsou po změně času unavenější a podrážděnější.
A co původní argument pro zavedení letního času – úspora energie? Ten byl dávno zpochybněn. Studie Joint Research Centre Evropské komise i Evropského parlamentního výzkumného oddělení ukázaly, že úspory jsou zanedbatelné, nebo dokonce žádné. Ranní topení totiž vyváží večerní úspory za osvětlení.
Technické výzvy, které zatím nemusíme řešit
Kdyby ke zrušení střídání času skutečně došlo, čekala by Evropu obrovská technická výzva. Aktualizace softwaru pro řízení letového provozu, přenastavení vlakových jízdních řádů v desítkách zemí, synchronizace energetických sítí i finančních trhů. Náklady by se pohybovaly v řádech miliard eur.
Zatím se tyto investice odkládají. Ale to neznamená, že problém zmizel – jen se před ním politici schovávají.
Co bude dál?
Jakýkoli konkrétní harmonogram změny je v tuto chvíli pouhou fantazií. Původní záměr, že k poslednímu posunu dojde v roce 2021, je dávno zapomenutý.
Komplikaci představují i vztahy se zeměmi mimo EU. Velká Británie, Norsko nebo Švýcarsko mají s Unií silné ekonomické vazby. Některé státy jako Rusko nebo Turecko už střídání času zrušily. Pokud by EU postupovala nekoordinovaně, vznikl by další chaos v mezinárodní dopravě a obchodu.
Takže zatím vše zůstává při starém. Dvakrát ročně si budeme přetáčet hodinky, dvakrát ročně se budeme přizpůsobovat novému rytmu. A někde v Bruselu bude ležet návrh, který měl tohle všechno změnit – zapomenutý a zaprášený, čekající na politickou vůli, která možná nikdy nepřijde.
