Plány v důchodu může často změnit zdravotní stav
Foto: fizkes / Shutterstock
3 min
Říká se, že důchod je konec. Pro někoho to tak skutečně je. Každý má nějaké plány do důchodu, ať už je to odstěhování se na chalupu, nebo cestování, obyčejně je na programu přesně to, nač jsme neměli v produktivním věku čas.
Reklama
Jenže osud někdy mění. Naše plány v důchodu samozřejmě může často změnit náš zdravotní stav. Sny se rozplynou. S tím nejspíš mnoho udělat nemůžeme, budeme muset své plány přizpůsobit tomu, jak to je.
Někdo ale v dobrém zdraví v důchodu doslova zakrní. Jsou typy lidí, kterým důchod skutečně nedělá dobře. Většinou to o sobě velmi dobře vědí, a pokud mohou, raději zůstávají na částečné úvazky stále aktivní, nebo si v seniorském věku plné sny ohledně vlastního podnikání, pokud vás netrápí napjatý finanční rozpočet.
Kdo trpí odchodem do důchodu
Jsou to typy lidí, kteří nejsou moc rádi sami se sebou. Nebo žijí v nevyhovujícím rodinném prostředí.
Pokud to shrneme, tak nespokojení důchodci mohou být z těchto skupin:
Neumím být sama a jsem sama
Pokud je člověk již v odchodu do důchodu sám, doléhá na něj samota v podstatě dvojí silou. Nejenže přichází o společenský život, ale navíc je i sám doma. Pokud nemáte dostatečně silou síť přátel a koníčků, může to být krušný čas.
Někteří to řeší hledáním nového partnera, jiní například cestovatelskými kluby nebo hledáním nových zájmů. Upadnout doma do samoty a užírání se není dobrý nápad.
Nechci být doma s ním/ní
Tabu, o kterém se nemluví. Ráno se rozejdete do práce, večery spolu nějak přežijete. Pokud najednou je pár nucen být spolu 24 hodin denně, vyvstává všechno, co bylo za roky vztahu potlačováno. Krize vztahu v 65 je tak zcela reálná a oba si lezou na nervy.
Ještě horší bývá představa, kdy jeden chodí do práce a druhý se již „válí doma“. I tady mohou vznikat nenávistné a jízlivé třecí plochy. Duševní potíže vzniklé napětím ve vztahu (úzkost, deprese) na sebe nemusí nechat dlouho čekat.
Ztrácím smysl života
Tito lidé se mohou rekturovat z výše uvedených řad, ale i z těch, kteří žijí ve spokojeném vztahu. Práce je definovala. Činnost je definovala. Vzít takovému člověk jeho smysl života, je velká ztráta. Hluboké truchlení po téhle někdy i jediné životní jistotě může být skutečně silné. Co pomáhá? Možnost se nějak vrátit k milované činnosti, nebo nalezení podobné.
Či dobrovolnictví.
Jak psychicky ustát odchod do důchodu?
Především je třeba si ujasnit, že to není dovolená, ale nový životní styl. Po prvotním nabrání sil a eurofii zákonitě přijde možná pocit zklamání, že tohle je vlastně už všechno. Proto je dobré mít od začátku, nebo alespoň velmi brzy, tyto záchytné body:
- Plánujte krátkodobé i dlouhodobé aktivity, ať se máte na co těšit
- Udržujte strukturu dne
- Vstávejte v pravidelní čas
- Hledejte nové životní aktivity
- Udržujte se fyzicky fit, dodržujte nějaký pohybový plán
- Vzdělávejte se
- Najděte si nové koníčky nebo se vraťte „na zkoušku“ k těm starým
To vše sníží riziko depresivního vstupu do důchodu na minimum. Zvýší se tak šance, že skutečně využijete toto životní období naplno.
Podle tohoto výzkumu z roku 2015 se čeští senioři v důchodu nejvíce těší na klid a pohodu (70 %), hobby, na které neměli při zaměstnání čas (68 %), na vnoučata (44 %), ale i na svého domácího mazlíčka (36 %) nebo na chvíle s partnerem (32 %).
