Kůň senátorem, incesty a další obludnosti. Ano, dozvíte se více o Caligulovi

Kůň senátorem, incesty a další obludnosti. Ano, dozvíte se více o Caligulovi

Foto: Louis le Grand / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Krutý a tyranský císař Caligula vládl starověkému Římu skrze strach a teror. V Římě páchal nejrůznější zločiny a jeho čtyřleté období krutovlády nakonec skončilo neméně brutálně.

Od mala terčem posměchu

Skutečné jméno tohoto nechvalně proslulého císaře bylo Gaius Caesar Germanicus. Ve třech letech začal malý Gaius začal doprovázet svého otce na vojenských taženích a k malé vojenské výstroji, kterou dostal, patřily i dětské boty. To pobavilo ostatní vojáky, kteří mu posměšně přezdívali Caligula, což v překladu „botička“. 

Měl komplikovaný vztah s císařem Tiberiem

Caligulův otec Germanicus byl synovcem a adoptivním synem císaře Tiberia. Když Germanicus zemřel, Caligulova matka Agrippa pevně věřila, že vinu za jeho smrt nese právě Tiberius. Poté, co veřejně prohlásila, že se chce pomstít, nechal Tiberius Agrippu a její děti uvěznit. Protože byl tehdy Caligula velmi mladý, byl poslán k Tiberiově matce Livii Drusille.

Caligula byl jako dospívající povolán přímo k Tiberiovi. Stal se hýčkaným vězněm svého prastrýce a adoptivního dědečka, ačkoli jím ve skutečnosti tajně pohrdal. Tiberius posílil Caligulovo ego tím, že ho učinil dědicem trůnu a vystavil ho nuceným pohledům na nejrůznější formy mučení a brutality, přičemž hrdě prohlašoval, že „chová zmiji v lůně Říma“.

Slibný počátek vlády

Když se Caligula konečně dostal k moci, snažil se zpočátku panovat svědomitě. Provedl dokonce řadu politických reforem a zrušil pronásledování vyhnanců mimo Řím. V následujících měsících se však něco změnilo. Mnozí pak budoucí chování Caliguly připisují vážné nemoci, která nakonec vedla k tomu, že byl císař stále nevyzpytatelnější a vyšinutější. 

Nástup tyrana

Po prodělání těžké nemoci Caligula obrátil o 180 stupňů. Obnovil procesy s velezrádci, projevoval velkou krutost a dopouštěl se divokých despotických rozmarů. Po zvýšení daní se Caligulovy výdaje rychle vymkly kontrole. Při jednom slavném incidentuv roce 39 n. l. císař zařídil, aby stovky obchodních lodí vytvořily 3 míle dlouhý plovoucí most přes Baiský záliv. Dva dny v kuse cválal na koni po mostě sem a tam, přičemž a měl na sobě oslnivý zlatý plášť. 

Válka s vlnami či přátelství s koněm

V letech 39 až 40. n. l. vedl Caligula vojenská tažení k Rýnu a Lamanšskému průlivu v naději, že naváže na všemocný odkaz svého neohroženého otce. Když ale všechny bitvy prohrál, dostal se na pokraj šílenství. V zoufalé touze odvézt si domů vítězství vedl se svou armádou imaginární válku s mytologickým bohem moře Neptunem. Svým vojákům tak nařídil, aby bičovali vlny a plenili moře pro mušle jako válečnou kořist. Následně dostali rozkazem sbírat mušle, které nazýval kořistí z dobytého oceánu.

Reklama

Vladařova oblíbená věta, kterou často opakoval, zněla: „Nezapomeňte, že mám právo udělat komukoli cokoli.“ Cítil přitažlivost téměř ke všem v jeho okolí, včetně manželek svých spojenců. Nestranil se ani vraždit vysoce postavené senátory, kteří se s ním odvážili nesouhlasit. Proslýchá se, že dokonce nechal stínat hlavy sochám a nahrazoval je svými vlastními. Speciální vztah měl také se svým koněm. Tomu dal například vlastní dům s mramorovou stájí a jeslemi ze slonoviny, a dokonce otevřeně vyjádřil své plány prohlásit svého koně za římského konzula. Bohužel zemřel dříve, než mohl tento sen uskutečnit. 

Chtěl obnovit incestní dynastii

Caligula se mnohdy prohlašoval za boha a dělal si nároky na své vlastní sestry, zejména pak na Drusillu, která byla po své smrti v roce 38 n. l. vysvěcena na divu Drusillu, první ženu v Římě, která byla takto poctěna. Někteří badatelé se domnívají, že měl v úmyslu vytvořit monarchii helénistického typu po vzoru sňatků bratrů a sester egyptských Ptolemaiovců. 

Konec tyranie a smrt

Caligula pokračoval ve svých podivuhodných nárocích a požadavcích i nadále. V létě roku 40 n. l. například nařídil vztyčit svou sochu v jeruzalémském chrámu a až po laskavým přesvědčování místního krále Heroda Agrippy tento potenciálně katastrofální příkaz zrušil.

Římské obyvatelstvo už mělo tohoto šíleného a nevypočitatelného tyrana plné zuby a vzniklo proti němu několik spiknutí. V lednu 41 n. l., čtyři měsíce po svém návratu z Galie do Říma, byl Caligula zavražděn na hrách skupinou jeho odpůrců. Také jeho manželka Caesonia a dcera byly poté usmrceny. Jeho nástupcem ve funkci císaře se stal jeho strýc Claudius, který se pokusil nastolit znovu řád a mír.

Reklama
Reklama