Anglická královna cestovala často pod falešným jménem. Proč? A byla odhalena?
Foto: Everett Collection / Shutterstock
3 min
Nikdo neznal „hraběnku z Kentu" nebo „hraběnku z Hohenembs". Ale Švýcaři se nenechali zmást a věděli, kdo se za těmito tajemnými přezdívkami jejich hostů skrývá.
Reklama
Za „hraběnkou z Kentu“ se skrývala tehdejší nejvýznamnější žena světa, královna Spojeného království, Viktorie (1819–1901). A že „hraběnka z Hohenembs“ nebyla nikdo jiný než císařovna Alžběta Rakouská, známější jako Sisi (1837–1898), popisuje cestovatelské manýry tehdejších aristokratických celebrit historik, básník a spisovatel Michael van Orsouw v blogu na webu Švýcarského národního muzea.
Vítání velké (ne)známé?
I když tito známí aristokraté přijížděli do Švýcarska pod falešnými jmény, demokratický švýcarský lid je nadšeně vítal. Jednou anglická královna dorazila na vlakové nádraží v Lucernu. Čekal na ni velký dav přihlížejících, aby ji pozdravil. Lucernská městská policie musela dokonce držet diváky na uzdě, aby se ke královně příliš nepřibližovali. Když se později Viktorie vydala na výlet do alpského letoviska Rigi Kaltbad, 200 až 300 lidí zpívalo na její počest hymnu Spojeného království „God Save the Queen" (Bože, ochraňuj královnu) a oslavná salva prolomila tehdejší ticho hor.
Monarchisté v utajení?
Velké davy čekaly také při návštěvách Josefa II. Habsbursko-uherského, cara Alexandra I., císaře Napoleona III., bavorského krále Ludvíka II. a ve 20. století císaře Viléma II., belgické královny Astrid, habešského císaře Haile Selassieho nebo královny Alžběta II. To je nesmírně zajímavé, vysvětluje Michael van Orsouw: Švýcarsko, které vždy ctilo svou demokratickou tradici a také ji inscenovalo, se aristokratům klanělo (a dosud klaní). Jsou tedy Švýcaři monarchisté v přestrojení? Možná ano, protože sami nikdy neměli krále ani královnu.
Oblíbené Švýcarsko
Královské rodiny neměly žádné problémy se Švýcarskem a švýcarským lidem. Ačkoli jejich inkognito nevydrželo, králové a královny, císařovny a císaři se mezi Basilejí a Chiassem zjevně cítili velmi dobře; i když jejich motivy pro cestu do Švýcarska byly stejně odlišné jako samotné královské rodiny.
Co je tam vedlo?
Jednotlivci přijížděli do Švýcarska, aby se setkali s evropskými intelektuály, kteří zde v té době žili a pracovali. Jiní zde chtěli odpočívat nebo být sami – jako královna Viktorie. Ta shlédla mnoho památek ve středním Švýcarsku a pod širým nebem malovala krajinky vodovými barvami. Jiní se zase chtěli setkat s jinými mocnými na neutrální půdě ve Švýcarsku nebo přijeli na státní návštěvu jako císař Vilém II. Nebo utíkali a hledali tichý exil jako pozdější císař Napoleon III. po útěku z Francie. Jindy byl motivem „pouze banální“ nákup drahých švýcarských hodinek nebo švýcarských zbraní.
