Arktická monstra ohrožují obyvatele Grónska. Vědci se snaží zasáhnout
Foto: alesealesphoto/ Depositphotos
„Jsou to skutečné arktické příšery", které ohrožují místní komunity čím dál častěji. Přinášejí s sebou vysoké vlny tsunami, sesuvy půdy, tání dávného permafrostu a destrukci obrovských ledovců. Vědci bijí na poplach a snaží se zmírnit dopady těchto extrémních událostí na grónské obyvatelstvo.
Skupina vědců z Centra Alfreda Jahna pro výzkum chladných oblastí na Vratislavské univerzitě (UWr) zkoumá místa, kde lze v budoucnu očekávat vysoké riziko tsunami. Vědci plánují připravit doporučení pro místní komunity, jak zmírnit dopady geohazardů v důsledku klimatických změn, uvádí popuárně-vědecký server Naukawpolsce.pl.
V posledních letech jsou arktická pobřeží stále častěji zasahována tsunami, které zesilují ničení mořských břehů a často bezprostředně ohrožují lidské životy. Tyto extrémní vlny vznikají v důsledku sesuvů půdy nebo pádů skal do moře. „Jsou to skutečné arktické příšery!" zdůrazňuje dr. Mateusz Strzelecki, vedoucí projektu „GLAVE - transformace paraglaciálních pobřeží tsunami - minulost, současnost a teplejší budoucnost". V rámci projektu skončila v létě třítýdenní vědecká expedice na západní pobřeží Grónska.
Disko a čtyři roční období
Vědci mimo jiné zdokumentovali účinky velkých vln na ostrově Disko a sesuvy půdy na protější straně průlivu Vaigat. Cílem výzkumu je mimo jiné zjistit, jakou roli hrají tsunami při proměně arktické pobřežní krajiny a jak připravit pobřežní komunity na zmírnění jejich dopadů.
Ostrov Disko (grónsky Qeqertarsuaq – velký ostrov) je největší ostrov západního pobřeží Grónska. Láká především dramatickou krajinou se strmými útesy, zvedajícími se do výšky 1 000 metrů. Jak popisuje web Polarnicesty.cz, na rozdíl od jiných oblastí v Grónsku tady najdeme skutečný green-land, neboli zelenou zemi, jak Grónsko kdysi pojmenovali Vikingové. Díky jižním svahům se tu totiž půda v létě víc prohřívá a krajina tak doslova překypuje zelení vegetace. Ne nadarmo se traduje, že v Grónsku panují čtyři roční období: zima, červen, červenec a srpen…
Hory suti
„Nejčastějšími příklady extrémních vln v polárních oblastech, kde stále převládá ledovec, jsou vlny způsobené telením a rotací ledovců, ale největší vlny vznikají v důsledku sesuvů skalních masivů na horských svazích obklopujících fjordy a na jejich podmořských svazích. Výška sesypané suti někdy dosahuje až několika set metrů!" - zdůrazňují dr. Strzelecki, který vedl vědeckou expedici na západní pobřeží Grónska, a dr. Marek Kasprzak, citovaní na webových stránkách univerzity.
„Tyto sesuvy jsou podmíněny topografií terénu, geologickou stavbou podloží a tektonickými pohyby, v polárním prostředí však posunu skalního zvětrávání napomáhá i stále hlubší tání tzv. aktivní vrstvy - části půdy nacházející se nad trvale zmrzlým podložím (permafrostem)," vysvětluje dr. Strzelec.
Příprava na extrémní události
Sesuvy půdy a tsunami jsou jedním z viditelných důsledků moderních klimatických změn. „Spolu s ústupem ledovců, degradací permafrostu a snižováním rozsahu a četnosti mořského ledu mění způsob fungování životního prostředí a krajiny dalekého severu," zdůraznili vědci. „Rostoucí četnost extrémních událostí tohoto typu se stala výzvou pro místní komunity a politiky arktických států," zdůrazňují vědci. Mezi očekávané dopady provedeného výzkumu patří shromáždění informací, které pomohou připravit pobřežní komunity na extrémní události.
Tsunami v hledáčku vědců
Základnou pětičlenné výzkumné skupiny, která v Grónsku pobývala tři týdny od 24. července 2023, byla jachta S/Y Ocean A s velmi zkušeným kapitánem polární plavby A. Górajekem. Jak se uvádí v komuniké, „skupina vědců přistála na těch částech pobřeží ostrova Disko, kde nebyly zjištěny vlny tsunami, i na těch plážích, které jimi byly opakovaně zasaženy. Byla také příležitost pozorovat škody způsobené tsunami v roce 2000 v hornickém městě Qullissat," informovali účastníci expedice pro server Naukawpolsce.pl.