Ani Praha ani Brno. Bezkonkurenčně nejdražší MHD má jedna z nejchudších částí Česka
Nejde jen o cenu jízdenky, ale o to, jak moc zatěžuje obyvatele. Zatímco Praha si může dovolit levnější dopravu díky dotacím, v Ostravě sahají lidé do kapsy mnohem hlouběji. A to v regionu, který dlouhodobě patří k těm ekonomicky nejslabším.
MHD v Ostravě: když cena neodpovídá realitě
Na první pohled to nemusí znít dramaticky. Hodinová jízdenka v Ostravě stojí zhruba 32 korun, krátká desetiminutová 24 korun.
Jenže právě v těchto číslech se skrývá zásadní problém.
Zatímco v některých jiných městech je doprava výrazně dotovaná a v přepočtu na příjmy dostupnější, v Ostravě vychází poměr ceny jízdného k výdělkům výrazně hůř. Jinými slovy – lidé zde za dopravu platí relativně víc než obyvatelé bohatších regionů.
A právě to je problém. Nejde jen o vypočítanou cenu jízdného, ale o kupní sílu obyvatel.
Praha si může dovolit víc. Ostrava ne
V Praze stojí roční kupon přibližně 3650 korun a dlouhodobě patří k nejvýhodnějším v republice.
Hlavní město si totiž může dovolit výrazné dotace z rozpočtu. Cílem je jednoduchá motivace: dostat lidi z aut do MHD. A to je správné.
V Ostravě je situace jiná. Roční kupon vyjde přibližně na 4400 korun a ceny navíc v posledních letech rostly. Ostrava si asi výraznější dotace ze svého rozpočtu dovolit nemůže.
Rozdíl několika stovek korun by sám o sobě nebyl zásadní, kdyby ovšem lidé v Ostravě vydělávali stejně jako Pražané. To se ale neděje a rozdíl je propastný.
Brno není levnější. Přesto vychází lépe
Ani Brno nepatří mezi nejlevnější města, pokud jde o MHD. Jenže při přepočtu na průměrné mzdy a životní úroveň vychází situace pro jeho obyvatele příznivěji než v Ostravě.
Ostrava dlouhodobě patří mezi regiony s nižšími příjmy a vyšší nezaměstnaností. Lidé tak musí z rodinných rozpočtů ukrajovat větší část právě na základní služby, včetně dopravy. A právě tady se láme celý problém.
Region, který se stále vzpamatovává
Ostrava a širší Moravskoslezský kraj se už desítky let potýkají s důsledky útlumu těžkého průmyslu. Zavírání dolů, hutí a navazujících provozů znamenalo ztrátu tisíců pracovních míst. I dnes tu lidé častěji narážejí na horší pracovní příležitosti, nižší mzdy, vyšší nezaměstnanost a složitější sociální situaci.
To vše vytváří prostředí, kde každé zdražení, byť „jen“ o pár korun, dopadá na domácnosti mnohem citelněji než jinde.
Když se každodenní cesta stává luxusem
MHD přitom není žádný nadstandard. Pro mnoho lidí v Ostravě jde o jediný způsob, jak se dostat do práce, k lékaři nebo na úřady. A právě proto působí paradoxně, že v regionu s nižšími příjmy je doprava relativně dražší než v bohatších částech země.
Krátkodobé jízdenky se navíc v posledních letech zdražovaly, což dopadá především na ty, kteří si nemohou dovolit roční kupony. Nejvíce tak paradoxně platí ti, kteří mají nejméně.
Ekonomicky lze současný stav vysvětlit. Města s vyššími rozpočty mohou více dotovat veřejnou dopravu, zatímco ta slabší musí větší část nákladů přenést na cestující.
Jenže právě to vytváří začarovaný kruh: méně peněz → vyšší zátěž pro obyvatele → horší dostupnost služeb → menší atraktivita regionu.
Ostrava se tak dostává do situace, kdy její obyvatelé platí víc, i když si to mohou dovolit méně. Navíc to není místo, kam by se lidé chtěli přistěhovat a žít tam. Mladá generace spíše kvůli pracovním příležitostem odchází.