Akce 1+1 zdarma může být past. Finty obchodníků, které vás obírají o peníze
Foto: Pexels
4 min
Když v regálu zahlédneme ceduli s magickým slovem „zdarma“, většina z nás zbystří. Nabídky typu 1+1 nebo „druhý kus zdarma“ vypadají na první pohled jako jasná úspora. Jenže samotné slovo zdarma ještě neznamená, že nakupujete nejvýhodněji.
Reklama
Slovo „zdarma“ umí změnit naše rozhodování
Náš mozek má zvláštní slabost pro nabídky, za které nemusíme nic zaplatit. Výzkum spotřebitelského chování tento jev označuje jako efekt nulové ceny. Experimenty ukázaly, že když se jedna z možností stane zdarma, lidé k ní začnou přikládat nepoměrně větší hodnotu, než kdyby mezi sebou porovnávali dvě placené varianty.
A právě toho využívají nejrůznější marketingové akce. „Druhý kus zdarma“ zní psychologicky úplně jinak než „zaplatíte 100 korun za dva kusy“. Přitom matematicky může jít o velmi podobnou nabídku.
Navíc ve chvíli, kdy máme pocit, že něco získáváme zadarmo, se často přestáváme soustředit na otázku, zda danou věc vůbec potřebujeme. Může se stát, že koupíme dvě balení jogurtů, masa nebo pečiva a pak to druhé nestihneme spotřebovat. Část „úspory“ tak skončí v koši.
Něco navíc nemusí znamenat nejlevnější nabídku
Další past se skrývá v samotném porovnávání cen. Člověk vidí velkou ceduli „1+1 zdarma“, ale už si nepřepočítá, kolik skutečně zaplatí za kilogram, litr nebo jeden kus.
Přitom právě jednotková cena může nabídku rychle odhalit.
Řekněme, že dvě balení kávy po 250 gramech stojí v akci 200 korun. Na první pohled to vypadá skvěle – jedno balení máte přece zdarma. Ale vedle může stát balení 500 g za 350 korun. Po přepočtu na kilogram zjistíte, že „zdarma“ nemusí být nejvýhodnější způsob, jak kávu nakoupit. Obchod se chce třeba jen zbavit menších balení, které nejdou tak rychle na odbyt.
Podobně to funguje u pracích prostředků, kapslí do myčky, kosmetiky nebo trvanlivých potravin. Velká cedule upozorňuje na výhodu, zatímco malá čísla na cenovce ukazují skutečnou cenu.
Pozor na „běžnou cenu“
U klasických slev má český obchodník povinnost uvádět nejnižší cenu, za kterou výrobek prodával během předchozích 30 dnů. To má spotřebitelům pomoci odhalit situace, kdy je sleva prezentována z uměle zvýšené původní ceny.
U akcí založených na zakoupení určitého množství je ale situace jiná. Česká obchodní inspekce například uvádí, že pravidlo o nejnižší ceně za posledních 30 dnů se nevztahuje na nabídky typu „2+1 zdarma“ nebo „sleva při koupi tří kusů“.
To samozřejmě neznamená, že každá taková akce je nekalá. Znamená to pouze, že se na ni nevztahuje stejné pravidlo jako na klasickou procentuální slevu.
Proto se vyplatí nespoléhat pouze na přeškrtnutou cenu nebo velký nápis „ZDARMA“, ale podívat se na skutečnou cenu za kus, kilogram či litr.
Nejlepší trik: Na chvíli nabídku ignorujte
Existuje přitom jednoduchý způsob, jak zjistit, zda vás akce opravdu zajímá.
Položte si jednu jedinou otázku:
„Koupil/a bych si to i tehdy, kdyby na ceduli nebylo napsáno zdarma?“
Pokud je odpověď ano, má smysl začít porovnávat cenu s ostatními výrobky.
Pokud je odpověď ne, je dost možné, že vás nezlákala potřeba, ale samotná nabídka.
A právě v tom spočívá síla slova „zdarma“. Nemusí nás přimět koupit něco drahého. Stačí, když nás přiměje koupit něco, co jsme původně vůbec kupovat nechtěli.
Nejdřív potřeba, potom sleva
Akce 1+1 tedy rozhodně nemusíme automaticky obcházet. U výrobků s dlouhou dobou trvanlivosti může být velmi výhodná, zvlášť pokud jde o něco, co používáme pravidelně.
Jen je dobré změnit pořadí rozhodování. Nejprve si říct, co skutečně potřebujeme, a teprve potom hledat, jestli je na to nějaká výhodná akce.
Protože pokud jsme do obchodu přišli pro jeden výrobek a odešli se dvěma jen proto, že druhý byl „zdarma“, nemuseli jsme právě ušetřit. Možná jsme jen utratili peníze, které jsme původně utratit vůbec nechtěli.
