Světla nad Křemelnou: Tajemství Šumavy, které zmátlo generace
Na pokraji Šumavy, tam kde husté smrkové lesy střeží klidné horské potoky, se v sedmdesátých a...
Na slovansko-avarských pohřebištích ze 7. až 8. stol. v Holiarech a Štúrově byly některé hroby porušeny již krátce po pohřbu. Ve Štúrove se našly dokonce tři kostry bez lebky, vyzvednuté po rozkladu těla. Podobné zásahy do hrobů byly zjištěny i na pohřebišti v Žitavské Tôni a na dalších místech.
Jezero Bajkal je jedno z nejpodivnějších míst na světě a postupem času se na jeho území stala spousta pozoruhodných událostí.
Duchové si někdy ke komunikaci s živými vybírají skutečně neobvyklé prostředky. Jedním z nich byl také osobní počítač, na kterém se jednoho dne v jedné z chalup v Dodlestonu začaly objevovat záhadné zprávy.
Černá ruka (it. „Mano Nero“, angl. „Black Hand“) je jedním z nejznámějších symbolů spojených s americko-italskou mafií. Název je odvozen od výhružného symbolu černé ruky, který byl používán ve vyděračských dopisech za účelem vyvolání strachu.
Český olympijský tým na svém webu zveřejnil článek redaktora Patrika Vacka, který sepsal pár vtipných hlášek a komentářů k dění v olympijském Tokiu. A my přidáváme ještě jeden komentář ohledně lechtivých fotek manželky našeho olympionika.
Obyvatelé nejsevernějších končin naší planety, Inuité (Eskymáci), si pochutnávají na parazitických buchankách. Tito korýši se zavrtávají hluboko do těla ryb nebo velryb. Parazit prý díky hostitelově krvi chutná sladce.
„Eskymáčtí mužové někdy prokazují málo uhlazenosti ve vnějším vystupování k ženám, tedy když vidí ženu vykonávat těžkou práci, stojí s rukama zkříženýma a usmívají se, aniž jim v nejmenším pomohou,“ vypozoroval polárník Nansen.
Staroměstský orloj, který se nachází v srdci středověké Prahy, je svědectvím vynalézavosti a řemeslné zručnosti lidí středověku a ve zkoušce času obstál po více než 600 let. Je však legenda o mistru Hanušovi, tvůrci orloje, pravdivá?
V období středověku, kdy toho společnost o fungování lidského těla tolik nevěděla, bylo početí dítěte ještě větší záhadou než v dnešní době. Ačkoliv se našly příručky radící jak na to, některá jejich doporučení by v 21. století neobstála.
Uhlíkovou stopu můžeme zjednodušeně chápat jako jakousi měrnou jednotku, na kolik svým životním stylem znečišťujeme naši planetu a životní prostředí. Pojem uhlíková stopa se nejčastěji skloňuje v souvislosti s výrobou, a to zejména potravin. Jedná se o celkové množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry vzniklých při samotné výrobě, ale i následné dopravě a likvidaci použitých obalů. Čím nižší bude naše uhlíková stopa, tím méně vyprodukujeme skleníkových plynů, čímž přispějeme ke zpomalení oteplování Země!