Staré angličáky: Z dětské hračky sběratelský poklad za desítky tisíc
Nenápadná autíčka, která kdysi zaplňovala dětské pokoje, dnes mohou mít hodnotu luxusního šperku....
Pamatujete si dobu, kdy telefon nebyl jen nástroj, ale statement? Nokia 8800 nebyla jen mobil – byla to inženýrská symfonie zabalená do nerezové oceli. S mechanismem, který klikal jako švýcarské hodinky, a hmotností, která dávala najevo: tohle není hračka. Dnes, téměř dvě dekády po uvedení, se z ní stává sběratelský klenot. Co přesně dělalo z 8800 legendu?
Designový klenot z éry normalizace, který osvětloval téměř každou československou domácnost, dnes zažívá nečekanou renesanci. Zatímco v sedmdesátých a osmdesátých letech byla dostupná v každém obchodě s osvětlením, nyní se na aukcích prodává za částky, které by tehdejší kupce rozhodně nepotěšily. Retro svítidlo v charakteristickém provedení se stalo vyhledávaným kouskem nejen pro nostalgické sběratele.
Dřívější kvalita nebo dnešní kvantita? Co dělalo tehdejší dobu lepší? Vzpomínáte si na některé věci, které máte možná ještě dnes doma?
Ještě před pár lety brala spousta lidí řeči o umělé inteligenci s rezervou. Jenže v roce 2026 se situace změnila rychleji, než kdo čekal. AI už dávno není jen nástroj pro nadšence nebo generátor obrázků – stává se z ní běžná součást práce. Je rychlá, dostupná a zvládne úkoly, které dřív vyžadovaly celé týmy lidí.
Tak tohle je téma, které se internetem vrací s pravidelností stěhovavých ptáků. Skoro by se dalo říct, že zpráva o „konci bezplatného WhatsAppu“ je takový digitální folklor. Určitě si pamatuješ ty řetězové zprávy z roku 2012, které tvrdily, že když tuhle zprávu nepošleš deseti lidem, tvoje ikonka WhatsAppu zmodrá a začneš platit euro za každou zprávu.
Když na půdě nebo někde vzadu ve spíži najdete prastarou plechovou krabičku, nevyhazujte ji. Můžete mít v ruce malý poklad, a to možná i ve chvíli, kdy je trošku zrezivělá. Sběratelé retro plechovky milují.
Tak tenhle kousek byl v bytě opravdu jako pěst na oko. Dlouho jsem nevěděla, co s ním, protože byl neskutečně těžký a sama bych ho neodtáhla ani na skládku. Nakonec jsem na něm vydělala.
Pamatujete na tu dobu, kdy se v českých mrazácích i na jídelních lístcích restaurací třetí cenové skupiny objevil zázrak jménem pangas? Bylo to jako zjevení. Ryba, která nestojí skoro nic, nemá kosti, a co víc – vůbec nechutná ani nesmrdí jako ryba. Pro národ, který má k rybám historicky tak trochu komplikovaný vztah a většinou je ochotný tolerovat jen smaženého kapra o Vánocích, to byl splněný sen.
Člověk toho během dne zažije poměrně hodně. Občas má ale pocit, že jeho pracovní den je jakousi rutinou. Ráno vstane, uvaří si kávu nebo čaj a vyrazí na cestu do zaměstnání.
Králičí maso patří mezi nutričně nejhodnotnější druhy masa vůbec. Přesto ho na českých stolech potkáme jen zřídka – většina produkce totiž končí v Německu.