Sbohem mšice i slimáci. Stačí zasadit tuto odolnou rostlinu a máte na zahradě klid na celý rok
Pestré květy, minimální nároky na péči a pověst neúnavného ochránce zahrady. Lichořeřišnice je...
Zvířata jsou všude kolem nás. I jejich velcí milovníci ale nemůžou říct, že o nich ví skutečně vše. Stejně jako lidé, i zvířata mají svá tajemství, na která lidstvo přichází až postupem času.
Historie je plná krveprolití a bolesti. Přestože dost utrpení bylo ve válkách, lidé ho měli i jako zábavu. Staří Římané měli gladiátorské zápasy, ve starém Egyptě probíhaly rybářské závody. V těch ale rozhodně nešlo o to, kdo bude úspěšnější v rybolovu.
Siamská dvojčata se rodila prakticky odjakživa. Oficiální název sice pochází až z 19. století, na začátku toho 17. se ale narodila dvojčata známá dodnes. A sice bratři Lazarus a Joannes Baptista Colloredo.
Postavení ženy v manželství je v Grónsku právě tak jako jinde na světě rozdílné. Pravidelně je rozhodující silou muž, ale viděl jsem také rodiny, kde byl muž pod pantoflem. Patří to ovšem k výjimkám.
Na 6. listopadu v České republice slaví svátek Liběna. Je to také den, na který připadá smutné výročí konce jednoho z českých šlechtických rodů. Mimoto si ale připomínáme i veselejší události.
Slavný filozof a duchovní Peter Abélard se zamiloval do své mladé studentky Heloisy. City k ní prohluboval během výuky, která postupně přerostla ve vášnivý románek. Heloisa otěhotněla, což vyvolalo hněv jejího strýce, jež nechal Abélarda jako pomstu krutě vykastrovat. Oba milenci se nakonec stáhli do klášterního ústraní – Heloisa do jednoho a Abélard do druhého. Jejich příběh překonal tragičností a hloubku dokonce i osud Romea a Julie.
Gaius Piso udělal velmi špatné rozhodnutí, když pozval císaře Caligulu na svou svatbu. Když se Caligula objevil na hostině, Gaius řekl císaři, aby se nedotýkal jeho nastávající manželky.
Na tento kout jihovýchodní Evropy a chorvatskou půdu si kdysi činilo nárok mnoho říší - starořečtí kolonisté, římské legie, byzantští císaři, benátští obchodníci i habsburští správci. Slovanští Chorvati poprvé přišli do dnešního Chorvatska mezi 6. a 7. stoletím našeho letopočtu. V té době patřilo Chorvatsko k Římské říši jako provincie Illyricum (později Panonie a Dalmácie).
Všechny indoevropské jazyky, kterými se dnes mluví, lze vysledovat až ke stepním pastýřům kultury „Pit Grave“, potomkům lovců a sběračů z Kavkazu a Východu, potvrdila studie.
Alžběta Pomořanská je jedinou Pomořankou, která se stala císařovnou Svaté říše římské. Stala se čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Alžběta byla nejplodnější ze všech manželek Karla IV. Byla proslulá i svou silou.