Bisfenoly: Najdete je nejen na účtenkách, ale i v mnohých potravinových obalech
Jistě jste to už slyšeli. Účtenky jsou něco, nač neradno sahat. Co je na tom pravdy? Podívali...
Středověk má jistě své silné stránky. Ovšem ne v případě, že jste na smrt nemocný pacient čekající na ošetření. Lze říct, že středověká medicína se měla ještě hodně co učit. Chyběla anestetika, speciální nástroje, a hlavně znalosti, které mají doktoři dnes. Proto byl zákrok často nejen velmi bolestivý, ale hlavně jste ho také nemuseli přežít. Jaká ošetření patřila k těm nejbolestivějším?
Anna Ivanovna, ruská carevna z let 1730-1740, se do historie zapsala jako krutá a šílená žena. Období její vlády bývá označováno za temnou éru Ruska, kdy tvrdá a všeobecně neoblíbená vláda, diktovaná jejími osobnostními vadami, vedla k pochybným činům vůči poddaným. Příkladem toho byla její stavba honosného ledového paláce v letech 1739-40, ve kterém se údajně její krutá povaha projevila naplno.
Lidská evoluce většinou pracuje v našem zájmu, někdy však může dojít i k opaku. Vědci nedávno odhalili překvapivou souvislost mezi střevními parazity z vikingské éry a závažnými plicními nemocemi v současnosti.
Když pomyslíme na římského vojáka, představíme si člověka v brnění, přilbě, s mečem, s kopím a štítem, připraveného střetnout se s nepřítelem. Dokážeme si představit, že poslouchá rozkazy svých nadřízených a bojuje za římskou slávu. Kdo byli jeho velitelé? Byl obyčejný voják šťastný?
Bezmála dvě století po Newtonově smrti byly nalezeny jeho pozoruhodné studie biblických textů a egyptských pyramid. Cílem bylo rozluštit načasování apokalypsy z knihy Zjevení. Klíč k tomu měly skrývat právě pyramidy v Gíze.
Ojedinělý nález podle výzkumníků ukazuje, jak daleko lidé v minulosti došli ve snaze zabránit domnělým upírům a čarodějnicím opustit hroby. Ostatky upíří ženy navíc ukazují, že mohla být velmi bohatá.
Byť byla Jakuza založena již v 17. století, dodnes je jednou z nejbohatších i nejúspěšnějších zločineckých organizací Japonska. Během stovek let její existence se k ní váže nejedna legenda. Známou je například ta o statečném rytíři Kisaburó či o prvním veliteli Banzuinovi.
„Z počátku, když Eskymáci viděli sňatky prováděné podle našeho způsobu, velmi je uráželo, že nevěsta odpovídala ‚ano‘ na otázku, chce-li svého ženicha za muže. Podle jejich názoru by byla měla nejspíše říci ‚ne‘.“
Mistrovské dílo zhmotněné z geniální tvorby štětce Leonarda da Vinciho obdivují davy lidí již několik století. Jaký je však skutečný příběh skrývající se za tímto legendárním portrétem?
Dokázala se dostat mezi mužskou leteckou elitu. Přitom byla Božena Laglerová nejenom zkušenou pilotkou, ale také ženou, kterou krutě zkoušel osud po celý její letecký život.