bankovnictví

Možná jste zmeškali

Smrt jako výnosný byznys předků: Nepochopíte, co se dělo v 19. století

Smrt jako výnosný byznys předků: Nepochopíte, co se dělo v 19. století

V 19. století začaly anglické odbory, církve a další organizace zakládat takzvané „pohřební kluby" na pomoc chudým. Šlo vlastně o jistou formu pojištění. Členové platili měsíční či roční členský příspěvek a klub pak platil za výdaje spojené s pohřbem dotyčného. Výše příspěvku závisela na tom, jak honosné rozloučení si člověk přál.

Lidé rozhodně nejsou jediným druhem, který vykazuje sklony k homosexualitě

Lidé rozhodně nejsou jediným druhem, který vykazuje sklony k…

Dle nejrůznějších výzkumů, které se zaměřují na chování zvířat, je patrné, že homosexualita je rozšířená v poměrně širokém okruhu zvířat od hmyzu přes plazy až po primáty. V této problematice panuje obecný názor, že v přírodě se můžeme setkat s homosexuálním chováním u více než 1500 druhů zvířat.

Čínu ovládla nová sběratelská mánie. „Houbová mládež“ lítá po lesích a zahlcuje sociální sítě svými úlovky

Čínu ovládla nová sběratelská mánie. „Houbová mládež“ lítá po lesích…

Mladí, novodobí čínští fanoušci houbaření zveřejňují své úlovky na sociálních sítích a probíhá nekompromisní soutěž o nejvzácnější druhy hub. Místní cestovní kanceláře využívají tuto trendy aktivitu k nabízení houbařských výletů, balíčků a výuky. Zároveň ale varují před nebezpečím, a tou je otrava houbami.

Přežila kruté zacházení i tyfus: Toto je skutečná Osvětim podle umělkyně Jany Dubové, která má s táborem osobní zkušenost

Přežila kruté zacházení i tyfus: Toto je skutečná Osvětim podle…

Jana Dubová, za svobodna Hellerová, přežila peklo v Osvětimi. Narodila se v roce 1926 a do Osvětimi se dostala v roce 1944. Mladá, avšak odvážná žena se ale osudu nepoddala a zůstala silná. Dnes se můžeme na její zážitky podívat v galerii.

Prací k apokalypse: Evropská populace si myslí, že je díky výkonům něco víc. Jinak ale fungovat neumí

Prací k apokalypse: Evropská populace si myslí, že je díky výkonům…

V minulosti nebyla práce zdaleka tak důležitá a mít zaměstnání bylo kdysi považováno za zotročení. Proč tedy stále tak vášnivě pracujeme, přestože jsme dosáhli pohodlného života? Proč je práce tak hluboce zakořeněná v našem světě?

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní vědci zkoumají, zda tomu tak nebylo i u dinosaurů

Výzkum zubů varana komodského ukázal, že jsou pokryty železem: Nyní…

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč varan dokáže rychle odtrhnout maso i z té největší kořisti, jako například z jelena? Jeho zuby jsou jistě velmi ostré, dlouho však skrývaly velké tajemství. Jsou pokryty železem, které je chrání před ulomením během útoku.

Evropané novorozencům vytahovali obličeje, Indiáni jim naopak zamačkávali kvůli kráse nos

Evropané novorozencům vytahovali obličeje, Indiáni jim naopak…

Proces indiánské výchovy a péče o dítě vychází z inspirace přírodou, konkrétně od zvířat. Indiáni jsou dobří pozorovatelé, velmi intenzivně vnímají přírodní zákony, proto je pro ně velmi přirozené se jimi řídit.

Julius Caesar přivezl do Evropy zvíře, ze kterého byli Římané paf. „Velbloudo-leopard“ byl za císaře Commoda trhán gladiátory

Julius Caesar přivezl do Evropy zvíře, ze kterého byli Římané paf.…

„Je ve všech ohledech jako velbloud, kromě toho, že jeho nohy nejsou všechny stejně dlouhé, zadní jsou kratší. Kůži má skvrnitou jako leopard, a proto nese společné jméno obou zvířat,“ představil popis nikdy nespatřeného zvířete obyvateli starého Říma server Thevintagenews.com.

Historie ústavní péče: Nejvíce umírali sirotci na smutek a osamění. Beznadějné případy oživovala stará Anna

Historie ústavní péče: Nejvíce umírali sirotci na smutek a osamění.…

Infekce probíhaly v dětských ústavech nepoměrně drastičtěji než v blízkém okolí; ústavní děti proti nim byly méně odolné. Odkud se braly tyto nedostatky a slabosti ubohých opuštěných děti?

Zahradničení v zóně smrti v rukou českých vědců: Budou pod Everestem horolezci sklízet čerstvé plodiny?

Zahradničení v zóně smrti v rukou českých vědců: Budou pod Everestem…

V extrémních výškách Mount Everestu (8 848,86 metrů n. m.) nic neroste. Nejvyšší polohy, kde je možné něco pěstovat, jsou přibližně 6 000 metrů n. m. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zkoumají, zda se s globálním oteplováním a změnou klimatu tato hranice posune výše. V Tibetu proto provozují experimentální zahrady i ve výšce 6 100 m n. m. a zaznamenali výskyt živých rostlin až do výšky 6 150 metrů.

Reklama