Obuv pro citlivé nohy: Nastavitelné zapínání a prodyšné materiály
Bolavé klouby, oteklé kotníky a nepohodlná chůze, to není nic, o co bychom stáli. Stáří a...
První Evropan, který přistál na ostrově Tasmánie a podrobně ho zmapoval, byl muž, po němž je ostrov pojmenován. Ale nebyla to vytoužená Austrálie, tu „přehlédl“.
Dokonce byl téměř ve všech kulturách světa používán jako symbol štěstí. Může se s čím dál častěji objevujícími se důkazy o jeho dlouhé přednacistické historii v Evropě zbavit své ne příliš pozitivní pověsti?
„Ach! Jak sladce chutná káva, lepší než tisíc polibků, jemnější než muškátové víno. Kafe, kafe, musím to mít. A pokud mě někdo chce povzbudit, oh, dej mi šálek kávy!“ Zní libreto Kávové kantáty od Johanna Sebastian Bacha.
Mapování zemského povrchu a poznávání nových krajin patřilo k výsadám zejména druhé poloviny minulého tisíciletí. I tak však existovali objevitelé dřívější i pozdější. Dokážete si vzpomenout na ta nejznámější jména a na jejich objevy?
Na slovansko-avarských pohřebištích ze 7. až 8. stol. v Holiarech a Štúrově byly některé hroby porušeny již krátce po pohřbu. Ve Štúrove se našly dokonce tři kostry bez lebky, vyzvednuté po rozkladu těla. Podobné zásahy do hrobů byly zjištěny i na pohřebišti v Žitavské Tôni a na dalších místech.
Zatím nikdo nenašel autentický dobový portrét Kryštofa Kolumba. V průběhu let vzniklo mnoho podobizen, které rekonstruují jeho vzhled podle písemných popisů. Zobrazují ho různě, s dlouhými či krátkými vlasy, silného, hubeného, vousatého, hladce oholeného, přísného i klidného.
Kočky měly ve starém Egyptě přímo výsadní postavení. Svědčí o tom mnohé zachovalé kresby a hrobky, jichž byly kočky součástí. Ať v hrobce přítomna jako malůvka nebo rovnou mumifikovaná kočka, Egypťané věřili, že je bude doprovázet i v posmrtném životě.
Pro Julia Caesara to být radostný návrat do Říma roku 46 př. n. l. Po svém úspěchu v Egyptě se údajně vrátil s docela rozsáhlým exotickým zvěřincem, jehož hlavní atrakcí byl velmi „podivný“ živočišný druh.
Leprosária byla speciální zařízení zajišťující izolaci malomocných od zdravé společnosti. Ve středověku byl zde život velmi náročný a panovala zde přísná pravidla. Budovy byly často umístěny mimo města, aby nemocní neohrožovali zdravé obyvatele.
Pražské Jezulátko patří mezi nejuctívanější křesťanské sochy vůbec. Jeho původ je opředen legendami a sjíždějí se za ním věřící z celého světa.