Slovanských bohů je opravdu hodně a liší se svými jmény podle toho v jakých místech a dobách byli oslavováni
Foto: blumer-1979 / Depositphotos
4 min
Naši předci, Slované, měli již v dobách prvního osídlení české kotliny, velice propracovanou mytologii plnou bohů a strašidelných postav, které dodnes známe z klasických českých pohádek. Vodník, bludičky, čarodějnice, polednice nebo vlkodlaci nejsou tedy výmyslem českých spisovatelů z 19. století, ale faktem, kterým byli již v dobách pravěkých strašeny malé děti.
Reklama
Slovanských bohů je opravdu hodně a liší se svými jmény podle toho v jakých místech a dobách byli oslavováni. Proto někdy narazíte na Radegasta, v jiných končinách na Svarožice, bůh je to ale stále stejný. Pojďme se podívat na ty nejznámější z nich.
Nelítostní nepřátelé
Hlavním bohem Slovanů byl Svarog, bůh stvořitel, který symbolizoval sílu, moc a samotná nebeská tělesa. Někdy je také považován za boha ohně a kovářů. U starších slovanských kmenů se můžete setkat i s jinou variantou jeho jména, a to Triglav či Bělobog. Vždy se však jedná o boha velmi mocného, který spravuje tři světy: nebe, zemi a podsvětí. Lidmi byl Svarog vždy obdivován a milovali ho pro jeho dobrotu. Jeho úhlavním nepřítelem však byl vždy Černobog, který naopak ztělesňoval temnotu, zlo, ničení a války. Svět však nemohl existovat bez jednoho z nich, a proto na dynamickou rovnováhu mezi nimi dodnes dohlíží bůh spravedlnosti Prove.
Nejznámější bohové ze všech
Díky mediálním kampaním pravděpodobně budete znát zejména jméno oblíbeného slovanského boha Radegasta, známého též jako Svarožic, boha síly a odvahy. I staří Slované jej měli ve veliké oblibě a úctě. Podobné vlastnosti jako Radegast měl i Perun, který byl nejčastěji zobrazován jako silný muž s bleskem v ruce, však je také bohem bouře, hromů a blesků. Lidé se k němu modlili zejména ve chvílích, kdy potřebovali získat sílu, odvahu a bojovného ducha. Perun také dohlížel na všechny vojáky, stráže, ochránce a na to, zda lidé opravdu dodržují zákony.
Zimu vystřídá radostné jaro
Podobně jako Bělobog a Černobog jsou soupeřkami i dvě slovanské bohyně Morana a Vesna. Morana je bohyní zimy, smrti, nemocí a neštěstí, a proto je jasné, že již starými Slovany nebyla moc uctívána. Lidé se jí spíše báli a ze strachu a uctivosti jí zapalovali svíce. Dodnes je zejména na vesnicích dodržován zvyk „vynášení Morany“, který znázorňuje symbolický konec zimy. Podoba Morany je zachycena nejčastěji ve slaměné figuríně, která je před Velikonocemi vynášena z vesnice pryč a následně buď zapálena, nebo vhozena ze srázu do řeky. Zimu v podobě Morany pak symbolicky nahradí Vesna, krásná bohyně mládí, jara, veselí a rozpustilosti.
Božská rodina
Jak již to u bohů bývá zvykem, všichni jsou spolu nějakým poutem spříznění. Mezi oblíbené bohy patřil i bůh Veles, bůh přírody a zvířat, který svou osobou propojoval svět živých a mrtvých. Bohyně Mokoš pak byla oslavována jako bohyně vody, ale i ženské plodnosti a plodnosti země samotné. Byla také ochránkyní mateřství a milujícího domova. V ochraně rodinného štěstí jí pak pomáhal i bůh Rod, kterého Slované také rádi uctívali. Za chaos ve vašem životě možná může bůh Nij, pokud se chcete vyléčit z nemoci, modlete se k bohyni Chors, a pokud si chcete zajistit klidnou dovolenou, obraťte se na boha Striboga.
Krása českých pohádek
I když se samotní bohové v klasických českých pohádkách moc nevyskytují, nechali nám staří Slované přeci jen jeden odkaz, a to v podobě strašidelných pohádkových bytostí, které známe dodnes. Určitě znáte klasickou Babu Jagu, starou čarodějnici žijící uprostřed lesa v chaloupce na můří nožce nebo vodníka, který sbírá dušičky do svých hrníčků. Slované vytvořili také představu rusalek, domácích skřítků, upírů, vlkodlaků či lešijů, ochránců lesa, kteří jsou známí i ze ságy Zaklínač od polského spisovatele Andrzeje Sapkowskiho. Moudrost Slovanů je tak stále mezi námi.
