Mumie slavné egyptské královny vědce šokovala. Hatšepsut měla vousy a pleš
Foto: Pexels
3 min
Představte si starověkou ženu, která by podle dnešních měřítek jen těžko obstála na přehlídce půvabu: měla silnou nadváhu, řídnoucí vlasy a trpěla nemocí spojenou s vysokou hladinou cukru v krvi. Přesto se stala jednou z nejmocnějších vládkyní Egypta.
Reklama
Tělo prozradilo víc než nápisy
Egyptologové při zkoumání ostatků zjistili, že žena trpěla výraznou obezitou a pravděpodobně i cukrovkou. Život v blahobytu na ní zanechal stopy. Ustupující linie vlasů prozrazovala počínající plešatění a zdá se, že se s tím snažila něco udělat: vlasy na temeni si nechávala narůst dlouhé, jako by tím snad chtěla nedostatek vykompenzovat.
O ženský vzhled přitom vůbec nestála. Oblékala se po mužsku a k bradě si připevňovala umělý plnovous. Někteří badatelé v tom viděli náznak toho, co dnes označujeme slovem transgender. Jenže starověký Egypt takové pojmy neznal a vysvětlení je mnohem praktičtější.
Faraonem směl být jen muž a vousy symbolizovaly sílu i moc. Vůdce bez nich by Egypťané těžko přijali, natož křehkou ženu. Kdo chtěl vládnout bez omezení, musel vypadat jako muž. Že nebyla krásná, nikomu nevadilo, hlavně když jí nechyběly maskulinní atributy.
Od regentky k faraonovi
Hatšepsut byla dcerou Thutmose I., takže královskou krev v sobě měla bez pochyb. Provdala se za nevlastního bratra, který se stal faraonem, a získala titul královny. Manžel ale brzy zemřel a mužského dědice s ní nezplodil. V takové situaci pomáhal královský harém, kde ženy rodily faraonům syny do zálohy.
Jeden z nich byl určen jako Thutmose III. Byl ještě malé dítě, proto se Hatšepsut ujala funkce regentky. Podle historických pramenů ji vykonávala zhruba sedm let. Poté se prohlásila faraonem a chlapce odsunula stranou. Podle tehdejšího práva šlo o nespravedlivý krok, ovšem malého následníka nenechala zabít, což v dynastických bojích rozhodně nebylo pravidlem.
Její nástup nevyvolal podle dochovaných zpráv občanskou válku ani nutnost vojenského zásahu. Dvaadvacet let vlády bylo naopak obdobím míru, stability a blahobytu. Vznikaly významné chrámy, mezi nimi terasovitý zádušní chrám v Dér el-Bahrí, který dodnes patří k nejznámějším památkám Egypta.
Zub, který vyřešil záhadu
V roce 2007 egyptské úřady oznámily, že mumie starší ženy z hrobky KV60 v Údolí králů patří právě Hatšepsut. Rozhodující důkaz byl nenápadný: stolička nalezená v dřevěné schránce s královniným jménem přesně zapadla do chybějícího místa v čelisti mumie.
Thutmose III. se samostatné vlády dočkal po její smrti v roce 1458 př. n. l. Sochy a nápisy s jejím jménem ale později nechal odstranit. Přál si, aby svět na jeho macechu zapomněl.
Výsledek byl paradoxní. Hatšepsut patří mezi několik faraonů, o nichž víme nejvíc, a máme dokonce její mumii. Byla její mužská maska promyšlenou politickou strategií, nebo za ní stálo i něco osobnějšího? Odpověď možná zůstane navždy skrytá v písku.
