Kvíz: Zjistěte, kolik si toho ještě pamatujete ze školních lavic
Foto: alexraths / Depositphotos
4 min
Základní škola je pro mnoho z nás místo, kde se naučíme to, co zná každý. No, není to tak úplně pravda. A to hlavně proto, že každého z nás zajímá něco jiného a tudíž si něco pamatujeme dodnes a něco jiného zapomeneme.
Reklama
Některé znalosti z nás přirozeně vyprchají
Čím méně určitou znalost, kterou jsme se jako malí žáčci naučili, používáme, tím menší je pravděpodobnost, že bychom si ji po letech vybavili. Některé však jsou pro nás natolik důležité, že si je uchováváme kdesi v nejhlubší paměti. Pokud se budeme dostatečně soustředit, vzpomeneme si na hlavní město Turecka, Nizozemí i Bulharska. Ovšem mnohdy pochybujeme o správnosti svých odpovědí, protože je vytahujeme z hlavy až po desítkách let. Díky našemu kvízu, který vás čeká na konci, si však své znalosti osvěžíte, a my pevně věříme, že získáte plný počet bodů či na většinu otázek odpovíte dobře. Prozatím si pročtěte naše zajímavosti ze školních lavic, na které většina z nás pozapomínala.
Kvíz: Vsadíme se, že jste nechodili na základní školu v 90. letech, pokud nedáte tento kvíz alespoň…
Kyseliny – jsou opravdu všechny tak nebezpečné?
Známe složení doplňků stavy, šťáv i různých pokrmů – kyselina listová, kyselina citronová. Přesto máme dojem, že kyselina znamená něco nebezpečného, něco, co se prožírá i kovem. Přitom víme, že kyselina citronová se vyskytuje hlavně v ovoci a je našemu zdraví prospěšná, i že kyselina mravenčí nás většinou nezabije. Z toho vyplývá, že ne každá kyselina je našemu životu nebezpečná. Záleží jen na koncentraci a typu kyseliny.
Mnoho z nás věří, že všechny buňky obsahují chloroplast
Nicméně je to velká chyba. Chloroplast je látka, která umožňuje fotosyntézu a je výhradně v buňkách zelených částí rostlin. I my jsme tvořeni buňkami. Další chybou je tvrzení, že všechny buňky mají své jádro: je to do jisté míry pravda, pokud zapomeneme, že naše červené krvinky jsou také buňky, jen bez jádra. Výsledkem je, že se nemohou množit jako ostatní – jaderné dělení se nazývá mitóza a pomáhá například našim bílým krvinkám se v případě nedostatečného počtu namnožit, než dojde k úplné obranné reakci, avšak naše červené krvinky tuto schopnost nemají.
Vyznáte se v hlavních městech?
Hlavní město Turecka není Istanbul, ale Ankara. Hlavní město Kanady je Ottawa, avšak spousta z nás si myslí, že to je Toronto, a hlavní město Austrálie není Sydney, ale Canberra. Proč si myslíme opak? Je to tím, že existují určitá slavná města. Když například vzpomeneme na Austrálii, vybavíme si přístavní Sydney se svými originálními plavidly, spíše než Canberru. Tato města jsou větší a slavnější než hlavní města, ale to z nich ještě nedělá skutečná hlavní města.
Bitva na Bílé hoře – opravdu si myslíte, že víte, jak to bylo doopravdy?
Jak dlouho podle vás trvala bitva na Bílé hoře? Několik měsíců či dokonce skoro rok? Ve skutečnosti se jednalo o boj dlouhý necelé dvě hodiny. Část české armády totiž utekla dříve, než boj vůbec započal, a přesto je pro nás bitva na Bílé hoře tak důležitá. Nicméně se dost přehánělo a většina z toho, co si dnes myslíme, že víme, se nezakládá na pravdě, jak ukazuje tento případ.
A když už jsme si probrali hlavní města, můžete se podívat, která hlavní města jsou si nejblíže. Nyní se ale už vrhněte na náš kvíz, který by správně zodpověděl snad každý žák druhého stupně základní školy, a přesvědčte se, že si toho pamatujete stále více než dost.
Kvíz
Ačkoli jsme už ze školy delší čas venku, určitě se shodneme na tom, že většina těch kvízových otázek (a pro některé všechny) byla snadná. Sice jsme se občas museli zamyslet nad odpovědí, ale nakonec jsme s výsledkem spokojeni.
