Gustáv Husák byl k politické kariéře předurčen
Foto: Public domain, Wikimedia commons
4 min
Augustín Husák byl československým politickým představitelem v dobách hluboké totality a v letech 1975 až 1989 zastával funkci nejvyšší – v tomto dlouhém období byl prezidentem Československé socialistické republiky čili Československa.
Reklama
Gustáv Husák pocházel ze Slovenska. Narodil se roku 1913 v obci Dúbravka. Otec byl dělníkem a po zranění v 1. světové válce se živil jako rolník. Husákova matka zemřela na tuberkulózu, když byl Augustínovi pouhý jeden rok. A také jeho vlastní rodina byla poznamenána – s první manželkou se rozvedli, druhá tragicky zahynula při havárii vrtulníku, tedy v době, když už Husák zastával prezidentskou funkci.
Husákova politická kariéra
Po absolvování základní školy studoval Husák na Reálném gymnáziu v Bratislavě, kde mimochodem maturoval s vyznamenáním, neboť byl nadaným a pilným a velice ctižádostivým studentem. Již tehdy byl členem školní samosprávy a v 16 letech se stal členem Komunistického svazu mládeže; při studiu na vysoké škole pak vstoupil do Komunistické strany Československa, neboť měl bezmeznou víru v politiku SSSR. Jako student měl trvale mimořádné výsledky, v roce 1938 promoval a obdržel titul JUDr. Později získal i titul kandidát věd (CSc.).
Zdá se, že Husák byl k politické kariéře jaksi předurčen. Nejprve byl činný v mládežnickém svazu, následně v KSČ, za 2. světové války byl členem Hnutí odporu a odpůrcem Tisova Slovenského státu; dokonce se aktivně účastnil Slovenského národního povstání, kde fungoval jako místopředseda Slovenské národní rady, a stal se významným členem Sboru pověřenců, a to opakovaně. Byl i místopředsedou Komunistické strany Slovenska.
Zajímavost: Údajně se zachoval Husákův dopis z roku 1944, v němž Husák doporučuje, aby bylo po válce Slovensko přiřazeno k SSSR, tedy ke Svazu sovětských socialistických republik. Následně se ospravedlňoval či spíš vysvětloval svůj krok tak, že tímto způsobem chtěl zatlačit na československou exilovou vládu v Londýně, aby uznala slovenské národní požadavky. Později začal zastávat stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa.
I po 2. světové válce zůstával Husák ve vrcholné politice. V prvních poválečných volbách (1946) se stal předsedou slovenské autonomní vlády a následně získal hlavní vliv na slovenskou policii, a to jak na SNB, tak i StB. Patřil k nejvlivnějším aktérům politického převratu v roce 1948 na Slovensku.
V 50. letech byl však obviněn z buržoazního nacionalismu. Ve vykonstruovaných procesech té doby s vyšetřovateli nespolupracoval. Přišel o své vysoké politické posty a byl souzen za velezradu a čekalo ho doživotí. Celkem si „odseděl“ devět let, a to v Leopoldově i v Mírově. Zdá se, že se stal jednou z mnoha obětí systému, k jehož budování přispíval významnou měrou.
V roce 1960 byl amnestován (po nástupu Antonína Novotného do prezidentského úřadu) a roku 1963 plně rehabilitován. V roce 1968 se stal místopředsedou československé vlády (tehdy se rovněž stal spojencem Moskvy), roku 1969 nahradil ve funkci prvního tajemníka KSČ Alexandra Dubčeka a od roku 1971 byl generálním tajemníkem KSČ. V té době patřil Gustáv Husák k nejmocnějším lidem v zemi a byl symbolem politické normalizace ve všech oblastech politiky, zemědělství i kultury. Součástí normalizace byly „politické čistky“, kdy osoby na vyšších postech v hospodářských i společenských odvětvích byli nahrazeny těmi, kdo schvalovali vojenskou invazi Varšavské smlouvy v roce 1968 a označovali ji za bratrskou pomoc.
Vrcholem Husákovy politické kariéry bylo zvolení komunistickým prezidentem Československa v roce 1975; na této pozici setrval celých 14 let, a to až do sametové revoluce. Přestože během své politické kariéry několikrát provedl určitý politický obrat, tento muž zosobňoval předchozí totalitní režim.
Husákovy děti
S tímto pojmem jste se už jistě setkali. Zejména v roce 1974 se narodilo více než 194 tisíc dětí, a to díky proporodní politice komunistického režimu. Přispěly k tomu zvýšené přídavky na děti, novomanželské půjčky, možnost bydlení v panelových domech – to všechno motivovalo mladé lidi k zakládání rodin.
