Revoluce v české stravě spočívá k návratu ke zdravému selskému rozumu
Foto: Sebastian Gauert / Shutterstock
4 min
Na první pohled je všechno v pořádku. Talíře plné, žaludky spokojené, regály v obchodech přetékají. Ale někde pod povrchem to drhne. Jsme národ, který miluje polévku před jídlem a chleba se salámem po něm. Snídaně z jogurtu, oběd z omáčky, večeře ze zvyku. Do toho káva, sušenka, něco k televizi.
Reklama
Odborníci bijí na poplach
Výživoví poradci a odborníci na stravu zvedají varovný prst. To, co se dlouho tvářilo jako normální český jídelníček, je podle nich časovaná bomba s cukrovou pojistkou a vlákninovým deficitem. Zatímco si naléváme další hrnek instantní kávy a ukrajujeme jen jeden plátek štrúdlu, tělo tiše protestuje. Ale kdo by ho poslouchal, když ten štrůdl tak krásně voní…že jo?
Odborníci ale začínají mluvit nahlas. Nejde o žádnou dietní hysterii, ale o tvrdá data, která ukazují, že čeští strávníci jedí sice dost – ale často špatně.
Co děláme blbě?
Možná jíte tři jídla denně a myslíte si, že je všechno v pořádku. Sem tam u televize něco sezobnete. Na podrážděné nervy si dáte tabulku čokolády. Večer po desáté pohánění chutěmi tzv. vybílíte lednici. Tak kde je problém?
Cukr – tichý všežrout
Začněme největším hříšníkem. Češi konzumují v průměru 30–40 kg cukru ročně. Tedy zhruba trojnásobek toho, co doporučuje Světová zdravotnická organizace.
A není to jen o kostkách cukru v kávě. Sladidla se schovávají v pečivu, ochucených jogurtech, snídaňových cereáliích, dresincích nebo uzeninách. Někdy sladíme, aniž bychom to tušili – a přitom se divíme, proč jsme unavení, přibíráme a máme neustálou chuť na další mlsání.
Co s tím?
- Naučte se číst etikety. Bez přidaného cukru neznamená bez cukru.
- Omezte slazené nápoje. Sklenice koly obsahuje až 7 kostek cukru.
- Vyzkoušejte přírodní sladidla – stévie, xylitol, erythritol nebo se prostě odnaučte sladit úplně.
Vláknina? Kdo ji zná, ten ji má
Když se řekne vláknina, většina lidí si představí… vlastně nic moc. A to je problém. Doporučený denní příjem je minimálně 25–30 gramů, ale Češi sotva dosáhnou poloviny.
Výsledek? Trávicí potíže, zácpa, nadváha, vyšší hladina cholesterolu, větší riziko cukrovky 2. typu.
Vláknina totiž není žádný výživový výstřelek. Je to opravdový tělesný úklidový tým, který čistí střeva, prodlužuje pocit sytosti a pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi.
Co s tím?
- Vsaďte na luštěniny, celozrnné pečivo, zeleninu a ovoce se slupkou.
- Zapomeňte na bílou klasiku. Bílá mouka a bílá rýže vám moc vlákniny nedodají.
- Přidejte do jídel lněná a chia semínka, nebojte se ani otrub.
Maso třikrát denně, zelenina vyjímečně
Tradiční český talíř je jednoduchý: maso – příloha – minimum zeleniny. A i když už jsme se posunuli od smažených řízků k lososu na grilu, zelenina stále prohrává na plné čáře. Mnoho Čechů nesní ani polovinu doporučené denní dávky (500 g zeleniny a ovoce).
Navíc máme tendenci přejídat se živočišnými produkty – ať už jde o maso, sýry nebo uzeniny, které často obsahují nadbytek soli, tuků a konzervantů.
Co s tím?
- U každého jídla mějte aspoň polovinu talíře zeleninovou.
- Nechte maso někdy odpočívat. Luštěniny, tofu nebo vejce jsou taky bílkoviny.
- Zkuste pečenou, dušenou, syrovou i kvašenou zeleninu – od kimchi po klasické kysané zelí.
Sůl nad zlato? Jen v pohádkách
Česká kuchyně si se solí rozumí až příliš. Denní příjem soli by neměl přesáhnout 5 gramů, ale Češi tohle číslo vesele dvojnásobí. A sůl je potvora. Když jí je moc, tiše zvyšuje krevní tlak, zatěžuje ledviny a zvyšuje riziko srdečních chorob.
Co s tím?
- Dejte šanci bylinkám a koření – jídlu dodají chuť bez sodíku.
- Pozor na skrytou sůl v uzeninách, instantních pokrmech, sýrech a pečivu.
- Ať sůl solí až na konci. Ochutnávejte a dosolujte méně.
Revoluce? Ne. Návrat k jednoduchosti
Možná čekáte, že výživoví poradci přijdou s novou dietou, superpotravinou nebo detoxem s vývarem z měsíčního kořene. Omyl. Opravdová revoluce v české stravě není v exotice, ale v návratu ke zdravému selskému rozumu.
- Jezte více skutečných potravin a méně zpracovaných výrobků.
- Myslete na pestrost, barvy a čerstvost.
- Nezapomínejte pít vodu (a ne jen kávu a pivo).
- Přestaňte jíst jen ze zvyku nebo nudy.
Česká kuchyně má spoustu krás. Ale i dost slabin. Není potřeba se jí vzdávat, stačí ji jemně zmodernizovat. Protože mezi knedlíky, které chutnají jako od babičky a zdravým střevem nemusí být nutně válka.
