Britský nejslavnější misionář a cestovatel David Livingstone na několik let zmizel
Foto: Wellcome Collection gallery / Creative commons, CC-BY
4 min
Misionář trávící většinu svého života v Africe, kde se rozhodl šířit evangelium. Doktor David Livingstone, bojoval proti otroctví a poskytoval západu informace o Africe. Držel se svého motta „Křesťanství, obchod a civilizace“.
Reklama
10 hodin práce každý den již jako malý kluk
David se narodil v roce 1813 ve Skotsku jako druhé ze sedmi dětí. Již ve svých deseti letech byl zaměstnaný v textilní továrně. Zde se svým bratrem pracovali až deset hodin denně.
Už v dětství to Davida táhlo k přírodě a zkoumání. Mezi jeho koníčky patřilo čtení filozofických a náboženských spisů. I přesto, že rodina nebyla příliš bohatá, otec nakonec svolil, aby se David vydal studovat lékařství na univerzitu v Glasgo. Náročné studium nakonec obsahovalo hned tři obory. Již zmíněné lékařství, řečtinu a náboženství.
Snil o misionářství v cizích zemích
David toužil nabyté informace předávat dál. A tak se v říjnu roku 1837 přihlásil do Londýnské misijní společnosti, aby absolvoval přípravu na misionářskou práci. O pár let později, poté, co dokončil studium a i přípravu pro misionáře, se vydal do jižní Afriky.
Dlouholetý pobyt v Africe věnoval prozkoumávání tohoto, v 19. století pro Evropu nepříliš známého, místa. Zřizoval nové misijní stanice a šířil evangelium mezi tamější obyvatelstvo. Velmi také bojoval za zrušení otroctví.
I jeho osobní život byl spojen s misionářstvím. V roce 1845 si vzal dceru známého misionáře Roberta Moffata. S Mary Moffatovou, která s ním celý život strávila na cestách, měli dohromady šest dětí.
V Africe dokázal to, co se před ním ještě nikomu nepovedlo
Během svých misí velmi bojoval proti otroctví. Dostalo se mu také nejednoho prvenství při objevování afrických míst. Jako vůbec první běloch přešel v roce 1849 poušť Kalahari. Podařilo se mu také jako prvnímu Evropanovi přejít Afriku v její jižní části.
V roce 1853 dokázal urazit cestu ze stanice Kurumun až do dalekého portugalského města Luanda na pobřeží Atlantského oceánu. Tato výprava zde ale neskončila. Na její konec se dostal až v roce 1856, kdy dorazil do Mosambiku na pobřeží Indického oceánu.
Právě při této dlouhé cestě David objevil vodopády, které na počest britské královny pojmenoval jako Viktoriiny vodopády. Za svou kariéru toho ale stihl mnohem více. Objevil jezero Malawi, prozkoumal tok řek Shire a Rowuna či prameny Konga.
Britové jej považovali za ztraceného a mrtvého
Ne každá z jeho cest byla úspěšná. Ne vždy o místě jeho pobytu a aktuálním zdravotním stavu měla jeho rodná země informace. Po dobu hned čtyř let byl ve Velké Británii nezvěstný a spekulovalo se o jeho možném úmrtí. Ve skutečnosti byl pravděpodobně pouze nemocný a neschopný dát o sobě světu vědět.
Záchranná akce v čele se Stanleym
Spousta lidí, dobrodruhů i britských novin se o něj bála. Až noviny New York Herald rozhodly o jeho záchraně. Záchranná výprava započala v roce 1869. V jejím čele stál Henry Morton Stanley.
Právě ten dokázal skupinu dovést až do vesnice Udžidži, kde se s Davidem setkali. Z tohoto šťastného shledání pochází velmi populární věta, která je spojena právě s vedoucím výpravy Stanleym. Ten vyřkl větu: „Doktore Livingstone, předpokládám?“.
Marné pokusy o jeho návrat do Británie
Poté, co doktora našli a zjistili, že je živ, naléhali na něj, aby se vrátil do své rodné země. Ten to však velmi razantně odmítl. Nechtěl se vrátit dříve, než dokončí svou misi. Nechtěl se vzdát výzkumů v zemi krále Kazemby a toužil najít nilské prameny.
To už se mu ale kvůli úmrtí na vyčerpání v roce 1873 nepodařilo. Na svou poslední výpravu se totiž vydal ve velmi špatném zdravotním stavu. Stejně jako jeho žena Mary, která zemřela na malárii v březnu roku 1862, na cestách umírá i doktor Livingstone.
