Úchvatná historie hradu Carcassonne. Několikrát podlehl, mnohokrát byl přestavěn, zůstal hrdým strážcem Francie

Úchvatná historie hradu Carcassonne. Několikrát podlehl, mnohokrát byl přestavěn, zůstal hrdým strážcem Francie

Foto: Public domain, Wikimedia commons

Publikováno:
4 min

Carcassonne, jedno z nejnavštěvovanějších měst Francie, je cílem milovníků historie, francouzských zámků a těch, kteří si chtějí užít slunečný víkend v jižní Francii. Místní hrad vám vyrazí dech.

Město Carcassonne je jedním z našich nejoblíbenějších míst ve Francii, a pokud se jej rozhodnete navštívit, pravděpodobně si získá i vaše srdce. Carcassonne se nachází v regionu Occitanie na jihu Francie mezi městy Toulouse a Narbonne. Cite de Carcassonne je středověká citadela zapsaná na seznamu UNESCO, ve které se nachází hrad Carcassonne, bazilika Saint Nazaire a zachovalé středověké domy.

Město a hrad, které vám ukradnou srdce

Carcassonne je opevněné středověké město na jihu Francie. Známé je především díky zachovalému dvojitému prstenci hradeb a 52 věžím, známému jako La Cité de Carcassonne, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Středověké město Carcassonne láká turisty z celého světa k prohlídce jeho křivolakých uliček, starobylé architektury a malebných náměstí.

Uvnitř hradeb se nachází bazilika Saint-Nazaire, která pochází ze 13. století, a hrad hraběte z Carcassonne, z něhož je nádherný výhled na město a okolní krajinu. V sezóně se zde konají rytířské turnaje a další atrakce. Přes den však bývá na hradě velmi rušno a je lepší navštívit ho v podvečer. Noční světla a karnevalová atmosféra se postarají o neopakovatelný zážitek. Nachází se zde také několik muzeí, včetně Muzea výtvarného umění a Muzea inkvizice.

Kresba hradu Carcassonne
Kresba hradu Carcassonne | Zdroj: Public domain, Wikimedia commons

Za hradbami se nachází dolní město Carcassonne, známé jako Ville Basse, které nabízí zase zcela odlišné zážitky díky svým půvabným uličkám, trhům, obchodům a restauracím. Turisté se také mohou vydat na výlet lodí po Canal du Midi, který je taktéž zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Legenda o Lady Carcas

Lady Carcas byla údajně manželkou Ballaka, muslimského knížete z Carcassonne, který byl zabit v boji proti Karlu Velikému. Lady Carcas prý po smrti svého manžela převzala vedení obrany města proti franské armádě a odrazila ji. Lady Carcas nejprve použila trik s falešnými vojáky, které nechala vyrobit a umístit do každé věže města. Obléhání trvalo pět let. Na začátku šestého roku už jim však docházelo jídlo i voda. Měli však ještě prase a pytel pšenice. Lady tedy nakrmila prase pšenicí a pak ho nechala hnát z nejvyšší věže města na úpatí vnějších hradeb.

Reklama

Karel Veliký a jeho muži v domnění, že město je stále přeplněno vojáky a potravinami do té míry, že si může dovolit plýtvat prasetem krmeným pšenicí, obléhání ukončili. Když viděla, že vojsko Karla Velikého odjíždí, nechala rozeznít všechny městské zvony. Jeden z mužů Karla Velikého pak vykřikl: „Carcas zvoní!“, francouzsky „Carcas sonne!“, a tak vznikl název města.

Kresba v severní části hradu Carcassonne
Kresba v severní části hradu Carcassonne | Zdroj: Txllxt TxllxT / Creative commons, CC-BY-SA

Hrad i s celým městem byl trnem v oku katolické církve

Hrad byl za dobu své existence obléhán mnohokrát. Nejvýznamější je však jeho spojení s kartary. Katarské náboženství mělo mezi hradbami Carcassonne mnoho stoupenců. Raimond-Roger Trencavel, vikomt z Carcassonne, katary chránil a město se brzy stalo v očích katolické církve územím kacířů. Když všechna jednání selhala, zahájil papež Inocenc III. proti katarům křížovou výpravu. Hrad Carcassonne se tak stal jedním z hlavních cílů první katarské křížové výpravy v roce 1209, Carcassonne byl obléhán a v srpnu 1209 se vzdal, výměnou za životy občanů města. Město kolem Cité bylo zničeno a občané vyhnáni. 

V roce 1226 Ludvík VIII. zahájil další křížovou výpravu. Od té doby se Cité stalo královskou doménou. Následovalo období teroru s četnými masakry a všudypřítomnou inkvizicí. V roce 1849 rozhodla francouzská vláda o demolici městského opevnění. Proti tomuto rozhodnutí se ostře postavili místní obyvatelé. Později vláda své rozhodnutí zrušila a v roce 1853 byly zahájeny restaurátorské práce. Takže vlastně jen díky místním obyvatelům můžete hrad i Cité stále vidět v celé jeho (téměř) původní kráse.

Reklama
Reklama