Česká „Čachtická paní“ skončila ve věži s okousanými prsty
Foto: petr1868 / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0
4 min
Když se řekne „krvavá paní“, většině se vybaví Čachtická Alžběta Báthory. Jenže i u nás máme svou vlastní temnou postavu, která krutostí údajně předčila i slavnou uherskou hraběnku. Jmenovala se Kateřina z Komárova a lidé jí dodnes říkají česká čarodějnice, tyranka i vražedkyně.
Její příběh ukazuje, že i na malém středočeském panství se odehrávaly scény, ze kterých mrazí v zádech. Legenda sice ještě řádění tyranky zveličila, ale i z doložených faktů zaznamenaných v kronikách a spisech jde hrůza. Kolik krutosti se ukrývalo v jedné mladé ženě…
Paní, která vládla až příliš tvrdou rukou
Kateřina pocházela z drobné šlechtické rodiny Pešíkových. Vdala se za Jana Bechyně z Lažan, který se ujal postu purkrabího Karlštejna a doma se prakticky nezdržoval. Neměl ani tušení, co se na jeho panství odehrává. Mladá Kateřina se tak ocitla v pozici ženy, která měla prakticky volnou ruku ve správě komárovského panství. Její manžel se často zdržoval u dvora, takže poddaní byli odkázáni jen na „milost a nemilost“ paní Kateřiny.
Jenže dobroty a spravedlnosti se od ní příliš nedočkali. Z dobových svědectví a kronik víme, že s lidmi zacházela jako s kusem dobytka. Hranice toho, co si šlechta mohla dovolit ke svému služebnictvu, byla sice v té době nemilosrdně nespravedlivá, avšak Kateřininy činy i na tehdejší poměry značně vybočovaly z běžné normy. Objevují se záznamy o bití pohrabáči a jinými nástroji. Hlavně mladé ženy mučila, polévala je vroucí vodou či horkým sádlem. Drásala jim kůži vochlemi (nástroje na česání lnu), do ran jim sypala sůl.
Proces, který otřásl Prahou
Nebylo jednoduché se do paní šlechtičny pustit. Poddaní se jí báli, ale nakonec se věc dostala k vyšetřování. Roku 1531–1534 proběhl proces, který přitáhl pozornost celé země. Došlo na výslechy, přiznání a svědectví.
Mlčení o vládě Kateřiny prolomil Václav Hájek z Libočan, známý kronikář a tehdejší děkan na Karlštejně. Ten se dostal do sporu s Janem Bechyněm a následně obvinil Kateřinu z týrání a vraždění služebnictva. Kateřina se bránila žalobou pro urážku na cti, ale nebylo jí to nic platné. Její krutovládu dosvědčil i Prokop Papež, kožešník ze Starého Města pražského, jehož sestra patřila mezi oběti. Na toho Kateřinina moc a případná pomsta nedosáhla, proto se nezalekl a popsal konkrétní případy vražd a mučení, jehož se Kateřina dopustila na jeho sestře a znal také podrobnosti úmrtí Doroty, dcery kováře, kterou Kateřina brutálně umlátila téměř k smrti a poslala ji zemřít domů.
Postupně se přidávali další svědci, kteří si dodali odvahu. Hrůzný obraz Kateřininých činů se začal rýsovat i s krutými detaily. Bylo prokázáno nejméně 14 vražd, přestože skutečný počet mohl být vyšší. Další zmrzačené oběti si pak odnesly trvalé následky.
Soud Kateřinu nešetřil
Nečekala ji však poprava mečem či ohněm, jak by leckdo čekal. Rozsudek byl ještě horší. Čekalo ji vězení v pražské věži Mihulce a smrt hladem. Podle některých verzí byla nalezena zubožená s okousanými prsty, protože v posledních chvílích hladovění ztratila veškerou lidskou důstojnost. Zemřela 15. března 1534.
Místo, kde dodnes straší
Tvrz v Komárově, odkud Kateřina vládla, je dnes památkou a lákadlem pro milovníky historie. Místní kroniky ale varují zvědavce před nočními návštěvami. V noci tu lidé slyší zvuky pláče, údery biče a křik, jako by se poddaní vraceli ze záhrobí. A věž Mihulka se stala kvůli Kateřině vyhledávanou turistickou atrakcí.
Příběh Kateřiny z Komárova je nejlépe doloženým procesem s krutou paní v naší historii. Je svědectvím toho, že i ve středověku se ženy dokázaly prosadit a v krutovládě se leckdy vyrovnaly mužům. Na temné postavy našich dějin se nezapomíná a nahánějí strach i po staletích.