Holašovice: Tato nenápadná česká vesnice se stala světovým fenoménem: Co na ní cizinci obdivují a proč ji my Češi přehlížíme?
Foto: ccat82 / Depositphotos
3 min
Patří mezi nejméně nápadné české památky, které to dotáhly až na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, alespoň z našeho pohledu. Lidé z celého světa se sem sjíždějí, my ji trochu přehlížíme. Řeč je samozřejmě o jihočeských Holašovicích.
Reklama
Holašovice a její kouzlo
Malebnou jihočeskou vesnici Holašovice najdeme asi 17 kilometrů západně od Českých Budějovic a 24 kilometrů severně od dalšího místa ze seznamu UNESCO, od Českého Krumlova. Zatímco ale Český Krumlov je typickou monumentální památkou se zámkem shlížejícím na Vltavu, Holašovice jsou malou vesničkou s několika desítkami domů a dvěma stovkami obyvatel. Proč právě tato vesnice uhranula svět natolik, že se sem sjíždí ve velkém?
Důvod, pro který dosáhly Holašovice světové proslulosti, je dokonalá zachovalost místní architektury, pro níž se vžil název „selské baroko“. Vesnice neprošla v moderní době žádnými významnými úpravami nebo dostavbami a z toho důvodu si dokázala uchovat svůj původní, jedinečný ráz. Z Holašovic se tak stal zástupce tradiční jihočeské architektury 19. století, která není v takto kompaktní a zachovalé podobě k vidění nikde jinde.
Historie dávná i novější
Založení Holašovic je datováno někdy do poloviny 13. století a velmi brzy na to se z královského majetku přesunuly do majetku vyšebrodského kláštera. Další osudy vesnice a jejích obyvatel zahrnují třeba morovou epidemii, při níž v 16. století zemřela naprostá většina místních lidí. Také třicetiletá válka Holašovice těžce poznamenala a skladbu obyvatelstva silně ovlivnila i druhá světová válka.
Za okupace byly Holašovice součástí říšského území, není proto divu, že po porážce Německa byla většina obyvatel odsunuta a na jejich místo přišli čeští osadníci. V té době již měly Holašovice svoji dnešní podobu, na níž se v následujících dekádách prakticky nic nezměnilo. Naštěstí zde nebyl realizován žádný socialistický projekt v podobě např. nákupního střediska nebo rozšíření obce o panelové domy tak, jak se to stalo v mnoha jiných případech.
Jedinečný ráz Holašovic však i v této době inspiroval filmaře a natáčela se zde filmová verze Prodané nevěsty. Po sametové revoluci si jedinečnosti Holašovic všimla i organizace UNESCO, která započala proces jejich přijetí na seznam světového kulturního dědictví jakožto jedinečně zachovalý doklad podoby jihočeského venkova v 19. století.
Holašovice dnes
Specifikem Holašovic je to, že jde o živou vesnici, v níž stále žijí lidé své každodenní životy. Místní obyvatelé si tak museli zvyknout na to, že jim na návsi neustále zastavují autobusy a z nich se valí davy turistů, jejichž fotoaparáty následně cvakají doslova s kadencí samopalu. Ročně dorazí do této malé vesničky téměř 100 tisíc turistů, z nichž velkou část tvoří zahraniční návštěvníci, Číňané, Japonci, Francouzi a mnozí další.
Ne snad, že by Češi Holašovice nenavštěvovali, i domácí turisté sem zamíří. Přesto se ale nelze ubránit dojmu, že by této jedinečné památce mohli věnovat přeci jen více pozornosti. Jedná se koneckonců o naší vlastní historii.
