Rozmačkaný květ aneb Nejzvláštnější a super pracný účes panen indiánského kmene Hopi
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Ženy většiny kmenů Severní Ameriky nosily vlasy dlouhé volně rozpuštěné, případně s copy. Naopak jedny z nejzvláštnějších účesů v historii vůbec si vytvářely Hopijky z Nového Mexika. Ty nosily po stranách hlavy dva vyčesané a spletené „talíře“, jež tradičně označovaly panenství.
Již na počátku 20. století byly tyto vlasové úpravy „zřídkakdy k vidění i v nejméně rozvinutých pueblech“. Známe je z inscenovaných fotografií Edwarda S. Curtise, jenž ve svém dvacetisvazkovém díle The North American Indian (1907–1930) mapoval tradiční vizáž severoamerických obyvatel.
Pueblo je výraz používaný k označení společenství původních i současných amerických indiánů na jihozápadě USA. První španělští průzkumníci tímto slovem nazvali jejich města, vystavěná na nepřístupných místech, například na vysokých strmých stolových horách.
Během pueblanské svatby „příbuzní nevěsty a ženich umyli před obřadem vlasy novým zeťům či snachám. Hopiové znali přípravu čistících roztoků na vlasy, jež vyráběli z kořenů juky. Bylo zvykem, že nevěsta a ženich si stoupli vedle sebe propojeni namydlenými vlasy, symbolem jejich svazku.“ Po svatbě manželky nosily smotek či cop, zatímco ty svobodné, jež měly věk na vdavky, si po stranách vytvářely ony dva „rozmáčknuté kvítky“.
Styl „squash blossom“
Nejzajímavější účesy možná i na světě nosí ženy z kmene Hopi v Arizoně. Do češtiny se dá podle Martina Rychlíka tvar účesu přeložit jako rozmáčknutý květ. Účes sestává ze dvou bočních úprav, které ve skutečnosti nejsou drdoly – jsou to spíše smyčky vlasů.
Vlasy jsou uprostřed rozděleny a poté ovinuty kolem „mašle do vlasů“ vyrobené ze dřeva či jiného materiálu. Pak jsou zabaleny do tvaru osmičky, uprostřed svázány a roztaženy tak, aby vytvořily dva půlkruhy.
V roce 1930 se k těmto Pueblanům vydal etnolog František Pospíšil. „Starobylý účes se zachoval jen u žen Hopi. Jest složitý a pracný; za podložku se užívá suchého kukuřičného listí, na němž se splétají vlasy nad ušima. Svobodná děvčata používala této metody až do nedávna, zato vdané ženy si splétávají vlasy do dvou copů.“ Pospíšil ocenil předrituální omývání odvarem z juky, jejíž čistící účinky znali i Navahové a národy jihozápadu.
