Pověst o posvátném pokladu ukrytém v podzemí Pražského hradu je fascinujícím příběhem
Foto: TTstudio / Depositphotos
3 min
Pražský hrad, palác panovníků českých zemí a nynější sídlo prezidenta, je jedním z nejznámějších turistických míst v Čechách. Hradní stráž střeží vstup do areálu a umožňuje turistům prozkoumávat veřejně přístupné části. Ale co se skrývá v jeho zákoutích a jaké legendy kolují o jeho sklepeních?
Reklama
Podzemní prostory a tajné chodby
Pod hradem se nachází síť podzemních prostor a chodeb, jejichž účel a rozsah nejsou dodnes zcela zdokumentovány. Ty, o kterých víme, se začaly budovat ve 20. století. Například za vlády Klementa Gottwalda byl pod Jelením příkopem zahájen projekt systému chodeb, které měly sloužit jako úkryt pro představitele tehdejší vlády. Tyto chodby měly navazovat na další prostory pod Letnou, jež byly rovněž v plánu výstavby. Celý systém však nebyl nikdy dokončen.
Další méně známou podzemní prostorou je prezidentský kryt, který byl v 50. letech 20. století vybudován pod III. nádvořím pro ochranu prezidenta a jeho spolupracovníků. Tento kryt se nachází přibližně 50 metrů pod povrchem. Ani tento projekt nebyl nikdy dokončen a dnes slouží jako skladovací prostor.
Legenda o Svatém grálu
Pověst o posvátném pokladu ukrytém v podzemí Pražského hradu je fascinujícím příběhem. Podle některých teorií mohl být Svatý grál – pohár, ze kterého údajně pil Ježíš při poslední večeři a do něhož měla být zachycena Kristova krev – ukryt v tajných chodbách či podzemních prostorách hradu. Tyto spekulace vycházejí z několika indicií.
Jak již bylo zmíněno, pod Pražským hradem existuje síť podzemních chodeb a prostor. Tyto skryté oblasti mohly v historii sloužit k ukrytí cenných artefaktů, což podporuje teorii o možném uložení Svatého grálu.
V 16. a 17. století, za vlády Rudolfa II., pobývalo na Pražském hradě mnoho významných učenců, mystiků a okultistů té doby. Je známo, že Rudolf II. se snažil za jejich pomoci objevit a ovládnout řadu tajemství – například nápoj nesmrtelnosti, věčné mládí či přeměnu kovů ve zlato. Je tedy možné, že některý z Rudolfových hostů měl přinejmenším povědomí o existenci Svatého grálu – nebo jej dokonce využíval k experimentům v podzemních laboratořích?
Spojení s templáři
Po násilném rozpuštění templářského řádu v roce 1307, které zosnoval francouzský král Filip IV. Sličný ve spolupráci s papežem Klementem V., se členové řádu ocitli v ohrožení. V celé západní Evropě probíhal hon na templáře – jejich komendy byly zabavovány a ničeny, členové řádu zatýkáni, mučeni a popravováni. Ve Francii a dalších zemích byly templářské pevnosti vypalovány a jejich rozsáhlá flotila zmizela neznámo kam.
V českých zemích však nebyl osud templářů tak tragický jako ve Francii. Drželi zde značné statky a měli nemalý vliv. Podle dochovaných pramenů se v Čechách neodehrály žádné pogromy ani masové perzekuce. Po zrušení řádu někteří templáři pravděpodobně přešli do jiných rytířských řádů, například k johanitům, nebo se stáhli do ústraní.
Mohli však templáři využít rozsáhlé podzemí Pražského hradu k ukrytí svých tajemství? Mohli zde uschovat posvátné relikvie, které měly zůstat skryty před zraky veřejnosti? Odpověď na tuto otázku zůstává zahalena tajemstvím – stejně jako mnoho dalších záhad spojených s Pražským hradem.
