Jednou z nejvíce nebezpečných situací na našich silnicích a dálnicích je rozhodně připojování
Foto: anyaberkut / Depositphotos
4 min
Řidič, ten tvrdý chleba má. A v Česku to platí dvojnásob. Úroveň se sice zlepšuje, denně ale vidíme v provozu věci, které do něj nepatří. Děláte následující chyby také, nebo je naopak odsuzujete?
Reklama
Ve dnešním hustém provozu plném vozidel hromadné dopravy, služebních automobilů i svátečních řidičů není výjimkou to, že řidič zazmatkuje. Jistě, stane se každému, že udělá chybu a následně se obvyklým zablikáním omluví. Na YouTube ale najdete stovky kompilací, které ukazují realitu každodenního provozu plného nebezpečných situací. Na jedno takové video se můžete podívat níže, zároveň si pojďme shrnout nejčastější chyby, které čeští šoféři pravidelně dělají.
Rychlost na silnicích
V tomto bodě nechceme plísnit řidiče, kteří o pár kilometrů překročí nejvyšší dovolenou rychlost – od toho tu ostatně máme radary a Policii České republiky. Narážíme spíše na ty, kteří jedou bezdůvodně pod limitem a svou jízdou často ohrožují ostatní více než ti rychle jedoucí. Takový „závodník“, který jede na silnici první třídy stabilně 60–70 km/h, ostatní vybízí, aby situaci museli řešit za něj. Často pak vznikají nebezpečné situace plynoucí z nervozity ostatních řidičů. V zákoně sice jistá možnost sankcí za takové jednání je, v praxi je ale toto řešení poměrně vzácné.
Špatné připojování a zipování
Jednou z nejvíce nebezpečných situací na našich silnicích a dálnicích je rozhodně připojování. Bohužel nemálo držitelů řidičského oprávnění neumí využít celou délku připojovacího pruhu a ve strachu se připojí již v jeho polovině. Problém je ten, že nedokáží nabrat potřebnou rychlost. A že to v hustém provozu nejde? Tak potom prosím v nejbližší pracovní den vraťte řidičský průkaz a jezděte radši vlakem!
Rychlost je třeba srovnat s ostatními a najít si mezeru, do které se chcete vejít. Až se vedle takové mezery dostanete a svou rychlost solidně zvýšíte, jednoduše se připojte. Nebezpečné může být i zbytečné uhýbání řidičů z pravého pruhu, kdy nebezpečně omezí ty jedoucí v levém. Ve správné situaci nemusí ani jeden ze tří řidičů, tedy v „rychlém, pomalém a připojovacím pruhu“, riskovat a razantně snižovat rychlost nebo měnit směr.
Zipování je samozřejmě téma samo o sobě. Už mě snad nepřekvapí ani situace, kdy jej řidiči nedodrží v úseku, který je osazen značkou. Co je na tom tak složitého?
Tvoření záchranné uličky
V tomto bodu se v posledních letech výrazně zlepšujeme, stále jsou ale vidět mezery. Pamatujte především na to, že na průjezd vozidel IZS musíte myslet už při dojíždění do kolony vozidel. Automaticky byste tak měli zastavovat u krajnice, případně si nechat dostatečný manévrovací prostor. Jedině tak se vyhnete komplikacím a nezůstanete před zapnutými majáky stát jako brambora, protože nemáte kam uhnout.
Vozidlům na první pozici před semaforem je třeba znova a znova opakovat, že červená není zeď. Pokud je za vámi sanita se zapnutým majákem, můžete do křižovatky vjet, zastavit v ní, nebo jí dokonce s opatrností projet! Pozor dejte také na silnicích s horizonty a zatáčkami – nikdy se v takových místech neuhýbejte a manévr ponechte na přehledný úsek.
Je zcela nepochopitelné a naprosto nepřípustné, přesto stále vidíme řidiče s telefonem u ucha. Dnešní automobily (i ty starší) umožňují volat přes různé technologie. Vždyť minuta času před jízdou potřebná na propojení techniky vám může zachránit život!
Nešvarů na českých silnicích známe samozřejmě více. Je ale zajímavé, že v zahraničích fungujeme jako šoféři celkem obstojně. Jaké prohřešky považujete za nejhorší vy?
