První Maoři připluli z tropů na Nový Zéland, kde mrzli. Chytře se zahřívali kapradím

První Maoři připluli z tropů na Nový Zéland, kde mrzli. Chytře se zahřívali kapradím

Foto: CreativeNature / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Ke kolonizaci ostrovů Nového Zélandu pravděpodobně došlo v několika migračních vlnách, autoři se však rozcházejí v datacích. Jistá je přítomnost lidí na těchto ostrovech kolem roku 1350 n. l.

Reklama
Obsah článku
  1. Rychlá adaptace na studenější klima
  2. Plavili se i s plodinami k výsadbě
  3. Různým bramborám se nakonec dařilo
  4. Sacharidů byl ze začátku nedostatek
  5. Kořen kapradí jako záchrana
  6. Nezvyklé sacharidy

V odborné literatuře se lze setkat i s dřívější datací příchodu lidí, ale je značně nepravděpodobné, že by se tam lidé dostali dříve než kolem roku 1000 n. l. Současné archeologické poznatky a analýzy nenašly doklady o dřívějším příchodu Maorů na ostrovy, dozvídáme se v kapitole Maoři: dějiny, společnost a kultura Martina Soukupa, spoluautora obsáhlé publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk  literárního vědce, spisovatele, překladatele a filozofa Václava Černého a jeho následovníků Gabriely Vrtalové, Ondřeje Pivody a Martina Rychlíka.

Ve 14. století se na Novém Zélandu objevila celá řada dokladů o přítomnosti lidí, což by mohlo naznačovat cílené osídlení lidmi z východní Polynésie – o prapůvodních předcích Maorů jsme psali v našem článku Prapředci Maorů, prvních kolonizátorů Nového Zélandu, byli pravděpodobně Tchajwanci. Přeplouvali tisíce km podle důmyslné navigace.

Rychlá adaptace na studenější klima

Vypadá to, píše Martin Soukup, že během jednoho století se Maoři museli přizpůsobit podmínkám jižně položených ostrovů (tzn. blíže k jižnímu pólu – pozn. aut.), kde nevládlo tropické klima jako v jejich původní domovině. Vše naznačuje, že stačilo jen několik generací, aby se Maorové adaptovali na podmínky panující na ostrovech a vytvořili stabilní společnost a kmenové uspořádání.

Plavili se i s plodinami k výsadbě

Předci současných Maorů obsadili novozélandské ostrovy, když opustili Společenské ostrovy. Záleželo na šťastné shodě okolností, jelikož polynéští kolonizátoři podle legend přistáli na příhodném místě, na severu severního ostrova Nového Zélandu. Přistál tam katamarán pod vedením muže jménem Kupe. Podle zvyku s sebou lidé na dlouhé cesty brali plodiny pro výsadbu, ženy na palubě tuto železnou zásobu pečlivě chránily – vezli s sebou kokosy, moruši papírovou, semínka dýně, jamy (jinak oka - podoba s bramborou – pozn. aut.), sladké brambory či taro (jinak kolokázie jedlá, tzv. brambora tropů).

Různým bramborám se nakonec dařilo

Klimatické podmínky jižně položené Nového Zélandu se lišily od tropické domoviny předků Maorů, zdaleka ne všem plodinám, na něž byli zvyklí, se tu dařilo. Museli oželet třeba kokosové palmy, banány a chlebovník, ale sladkým bramborám a taru se i zde (dle informací profesorky Leachové níže později– pozn. .aut.) dařilo velice dobře a staly se základem maorské stravy. Výpěstky těchto plodin umožňovaly kumulovat nadvýrobky, což dovolovalo vybudovat a udržet aristokratický systém maorské společnosti, jenž předpokládal, že náčelník dokáže hostit velké množství lidí, popisuje Martin Soukup.

Sacharidů byl ze začátku nedostatek

Profesorka Helen Leachová, editorka knihy From Kai to Kiwi Kitchen  uvedla pro novozélandský deník Otago Daily Times, že první obyvatelé Aotearoa (maorsky Nového Zélandu), kteří pocházeli z tropického Tichomoří, byli zvyklí na stravu založenou na sacharidech, jako je kumara (sladké brambory), taro, batáty, chlebovník a banány, s malým množstvím rybího nebo ptačího masa jako „pochutiny", které jinak nevýraznému jídlu dodávaly pikantnost. 

Kořen kapradí jako záchrana

Protože zde nebyl dostatek divokých sacharidových potravin a tam, kde bylo příliš chladno na pěstování kumary, jedli čerstvě příchozí Maoři kořen kapradí. Museli se naučit časově náročný proces jeho vykopávání, sušení a následného pražení v popelu. Někdy se tloukl na kameni, ale abrazivní částice v něm obsažené opotřebovávaly lidem zuby.

Nezvyklé sacharidy

Dalšími formami škrobu byly stonky a kořeny mladého zelí a stromového kapradí, které se dlouho vařily v umu (zemní pec, varná jáma – pozn. aut.), a velmi jedovaté rostliny jako karaka (v teplejších oblastech) a tutu, které se musely zpracovávat zvláštním způsobem, aby se zbavily toxinů, zmiňuje profesorka Leachová pro novozélandský deník Otago Daily Times.

Reklama
Zdroje článku:
odt.co.nz, ČERNÝ, Václav A., Gabriela VRTALOVÁ, Ondřej PIVODA, Martin RYCHLÍK a Martin SOUKUP. Maoři: společnost, kultura, jazyk. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2020. Antropos (Pavel Mervart). ISBN 978-80-7465-447-3.

Možná jste zmeškali

Industriální lampičky z dob ČSSR dnes mohou mít nečekaně vysokou cenu

Industriální lampičky z dob ČSSR dnes mohou mít nečekaně vysokou cenu

Možná jste ji jako děti vídali na sekretáři v obývacím pokoji nebo na stolku u babičky. Svítidlo s neobvyklým tvarem, které v 70. letech zdobilo nejednu domácnost, tehdy mnozí považovali za běžnou součást interiéru.

Poslední víkend října letos přijde dřív. Češi se musí připravit na změnu času

Poslední víkend října letos přijde dřív. Češi se musí připravit na…

Hodiny se letos přesunou zpět už 25. října. Jde o nejčasnější možný termín změny času v roce, který je dán kalendářem. Většina zařízení přejde na nový čas automaticky.

Chytrá fólie zneprůhlední sklo během okamžiku. Ochranu před vedrem od ní ale nečekejte

Chytrá fólie zneprůhlední sklo během okamžiku. Ochranu před vedrem od…

Představte si okno, které nemusíte zakrývat závěsem ani žaluzií. Jedním stisknutím tlačítka se průhledná tabule skla změní v matnou mléčnou plochu, přes kterou není vidět dovnitř. Dalším stisknutím je zase průhledná.

Satelitní snímek ukázal rozsáhlé vodní plochy v těsné blízkosti severního pólu

Satelitní snímek ukázal rozsáhlé vodní plochy v těsné blízkosti…

Pouhých 60 kilometrů od severního pólu se v srpnu objevily rozsáhlé vodní plochy. Satelitní snímek NASA odhalil, jak dramaticky klimatické změny zasahují nejodlehlejší kouty planety.

Kolik si vydělá kadeřnice v Praze: Žádné horentní sumy to nejsou

Kolik si vydělá kadeřnice v Praze: Žádné horentní sumy to nejsou

Když zákaznice v salonu zaplatí za jedno odpoledne několik tisíc korun, snadno podlehne iluzi, že kadeřnice topí v penězích. Internetem se šíří mýty o stotisícových čistých příjmech, ale realita roku 2026 ukazuje zcela jinou tvář tohoto řemesla.

Jaká planeta je největší ve vesmíru: Vědci mají hned několik kandidátů

Jaká planeta je největší ve vesmíru: Vědci mají hned několik kandidátů

Vesmír je obrovský a naše Země je v něm jen drobné prachové zrnko. I v rámci naší sluneční soustavy nás Jupiter výrazně převyšuje. Existují ještě větší planety? A jak velké vlastně mohou být?

Vědci znovu přezkoumali covidové vakcíny. Účinnost byla silná jen u vážných případů

Vědci znovu přezkoumali covidové vakcíny. Účinnost byla silná jen u…

Pandemie covidu-19 přinesla největší očkovací kampaň v moderní historii. Miliony lidí po celém světě dostaly během několika let jednu nebo více dávek vakcíny s cílem omezit šíření viru a především zabránit těžkým průběhům onemocnění. S odstupem času nyní vědci lépe chápou, jaká byla skutečná účinnost jednotlivých vakcín.

Jednoduchá dekorace z vratiče ozdobí letní interiér a vydrží až do podzimu

Jednoduchá dekorace z vratiče ozdobí letní interiér a vydrží až do…

Příroda nám sama dává spoustu zdánlivě nepotřebných drobností, které můžeme šikovně využít. Stačí vyjít ven na zahradu nebo do parku, nasbírat pár klacíků a kvetoucích bylinek a už máte slušný základ pro tvorbu podzimní dekorace, jež prozáří váš domov.

Krásná zpěvačka, tichý ochránce a nezapomenutelná píseň. Nova v sobotu uvede Osobního strážce

Krásná zpěvačka, tichý ochránce a nezapomenutelná píseň. Nova v…

Sobotní odpoledne jako stvořené pro příběh, který spojuje lesk showbyznysu s napětím na hraně života a smrti. Jeden z nejúspěšnějších romantických thrillerů devadesátých let dodnes fascinuje diváky po celém světě. Co se však skutečně dělo za kamerami tohoto legendárního snímku a jaké tajemství skrývá jeho nejslavnější plakát?

Sladké jídlo jako hlavní chod: Pro Čechy běžná věc, cizinci to nechápou

Sladké jídlo jako hlavní chod: Pro Čechy běžná věc, cizinci to…

Představte si, že vám v poledne na talíři přistane hromada kynutých buchet zalitých teplým krémem. Zatímco průměrný Čech v tu chvíli prožívá gastronomické blaho a vzpomíná na dětství, zahraniční návštěvníci často jen nevěřícně kroutí hlavou.

Doporučené články

Nový rok vnese do Ulice novou postavu. Tajemná a nejednoznačná, říká o ní představitelka

Nový rok vnese do Ulice novou postavu. Tajemná a nejednoznačná, říká o ní představitelka

Recenze: Na tenhle český film se neprávem zapomnělo. Svatba upírů je vtipná a Bartošové to tam slušelo

Recenze: Na tenhle český film se neprávem zapomnělo. Svatba upírů je vtipná a Bartošové to tam slušelo

Návod na svádění žen, který v reálném světě rozpoutal totální peklo. ČT1 zítra ve 12:55 oživí geniální komedii se Sovákem

Návod na svádění žen, který v reálném světě rozpoutal totální peklo. ČT1 zítra ve 12:55 oživí geniální komedii se Sovákem

Hrouzek se vrací po téměř deseti letech. Tentokrát ho čeká něco, na co ho žádná kabina nepřipravila

Hrouzek se vrací po téměř deseti letech. Tentokrát ho čeká něco, na co ho žádná kabina nepřipravila

Polabí: Nález u řeky vyvolá obavy. Děda František chystá Milošovi záchranný plán

Polabí: Nález u řeky vyvolá obavy. Děda František chystá Milošovi záchranný plán

Reklama