Letos přijde změna času nezvykle brzy. Neubližuje pouze nemocným, ale i zdravým

Proč je 25. říjen extrémem

V noci ze soboty 24. na neděli 25. října 2026 se ve tři hodiny ráno posune ručička zpět na dvě hodiny. Ráno nás přivítá víc světla, večer ale setmí dřív. Kdo si v neděli přispí, získá hodinu navíc.

Termín letos připadl na nejranější den, který pravidlo umožňuje. Evropská směrnice 2000/84/ES totiž určuje konec letního času na poslední říjnovou neděli, tedy na některý den mezi 25. a 31. říjnem. Letos jsme na samém začátku tohoto rozmezí. Označení „zimní čas“ je přitom jen vžité pojmenování, ve skutečnosti se vracíme ke standardnímu středoevropskému času.

Česká pravidla pro roky 2022 až 2026 obsahují nařízení vlády č. 348/2021 Sb. Letošní konec letního času je v něm poslední položkou. Stejně brzy se hodiny posouvaly naposledy v roce 2020 a 25. října se vrátí až v roce 2037.

• Oproti loňskému 26. říjnu přichází změna o den dřív.
• Oproti roku 2024 (27. října) o dva dny, oproti roku 2023 (29. října) o čtyři dny a oproti roku 2022 (30. října) o pět dní.
• Rok 2027 přinese konec letního času až 31. října, tedy o šest dní později než letos.

Tma po páté odpoledne tak dorazí o necelý týden dřív, než jsme zvyklí. Dotkne se to i lidí pracujících v noci: směna, do které spadá přetočení času, se o hodinu protáhne a zaměstnancům se v daném týdnu o tuto hodinu prodlouží pracovní doba.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Kdo by u hospodského stolu kraloval? Otestujte své znalosti v novém vědomostním…

17. 10. 2026

Brusel slíbil konec, hodiny se ale přetáčí dál

Kdo doufal, že jde o jeden z posledních posunů, bude zklamán. Vláda 7. září 2026 na návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky schválila nařízení s termíny na roky 2027 až 2031. Účinnost má nastat od 1. ledna 2027 a podle ministerstva jím Česko plní povinnost ze stále platné evropské směrnice.

Letní čas by podle něj začínal 28. března 2027, 26. března 2028, 25. března 2029, 31. března 2030 a 30. března 2031. Skončil by 31. října 2027, 29. října 2028, 28. října 2029, 27. října 2030 a 26. října 2031.

Evropská komise navrhla střídání zrušit už v roce 2018. Veřejná konzultace přinesla 4,6 milionu odpovědí a 84 procent z nich bylo pro zrušení. Evropský parlament návrh podpořil s cílem skoncovat se změnami v roce 2021. Rada EU ale svou pozici nikdy nedokončila, protože se členské státy neshodly, jaký čas si ponechat. Jednání stagnuje od prosince 2019. Loni se téma znovu otevřelo, státy však požádaly Komisi o dopadovou studii.

Česko samo střídání zrušit nemůže. Komise varuje, že nekoordinovaný postup by rozdrobil vnitřní trh, dopravu i přeshraniční provoz. Argument o úsporách energie podle výzkumů zeslábl a sama Komise připouští, že úspory jsou spíše okrajové.

Proč hodinový skok rozhodí spánek a náladu

Hodina navíc zní nevinně, jenže vnitřní hodiny těla se řídí světlem a přetočit je jako hodinky na zápěstí nejde. Neurolog Petr Geier, primář pověřený vedením Neurologické kliniky Pardubické nemocnice, popsal střídání času jako náhlý zásah do biorytmů. Mění podle něj vztah mezi společenským časem, světlem, tmou a tvorbou melatoninu, hormonu signalizujícího noc.

Mezi následky řadí únavu, denní ospalost a horší kvalitu spánku, což se může projevit slabším soustředěním, vyšším stresem i rizikem nehod. Zdraví střídání času podle něj přímo nepoškozuje, organismu však neprospívá. Zdravý člověk se vyrovná rychle, citlivější člověk hůře.

Americká Akademie spánkové medicíny (AASM) vysvětluje, že světlo je hlavním vnějším signálem pro cirkadiánní rytmus. Posun hodin vytváří nesoulad mezi biologickými hodinami, denním rozvrhem a světelným cyklem. Přechody do letního času i z něj akademie spojuje s narušeným spánkem, jehož dozvuky mohou trvat pět až sedm dní.

Přečtěte si také

Tyto staré kořenky mají ženy nad 60 let stále v kredenci. Sběratelé je vykupují od 6 000 Kč

18. 10. 2026

Větší obtíže hrozí těm, kdo vstupují do změny nevyspalí, žijí nepravidelně nebo potřebují přesný denní rytmus: směnářům, dětem, seniorům i lidem s poruchami spánku či nálady. Dřívější soumrak navíc může u citlivých jedinců zhoršit náladu až k sezónní afektivní poruše. Potíže prvních dnů ale vyvolává hlavně náhlé narušení režimu.

Standardní čas podle AASM lépe odpovídá lidské biologii. Letní čas přidává světlo večer a bere ho ráno, takže vnitřní rytmus se odsouvá později. Za zátěžovější odborníci považují jarní přechod, který bere hodinu spánku a souvisí s vyšším rizikem srdečních příhod i dopravních nehod. Podzimní návrat je mírnější, i on je ale skokem, na který se tělo musí adaptovat.

Jak zvládnout změnu 25. října

Změně se nevyhnete, její dopad ale zmírníte světlem a pravidelností. Podle doporučení AASM a amerických Center pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pomáhá postupný posun: dva až tři dny předem chodit spát i vstávat o 15 až 20 minut později. Dospělí by měli před změnou i po ní spát alespoň sedm hodin.

• Jděte ráno ven, dopolední světlo je nejúčinnější signál pro vnitřní hodiny.
• Večer ztlumte osvětlení a odložte displeje.
• Přes den se hýbejte a vynechejte pozdní kofein, alkohol i těžké večeře.

Opatrnost se hodí u doplňků stravy. Americký institut NCCIH uvádí, že pro účinek hořčíku na nespavost existuje jen málo kvalitních a rozporných důkazů. Vitamin D souvisí s náladou v tmavých měsících, rychlé řešení potíží po změně času v něm však hledat nelze.