Tahle slova znějí dnes už jako z jiné planety. Poznáš všech 10, nebo se ztrapníš?

Stává se vám občas, že když na vás mluví prababička nebo si čtete knihu z dávných dob, narazíte na slovo, kterému nerozumíte? Je to běžná věc, protože jazyk se neustále vyvíjí a proměňuje.

Český jazyk

Český jazyk je krásný, bohatý na slovní zásobu. A stejně jako jiné jazyky se jeho podoba vyvíjí a mění. Je to dáno společností i kulturními zvyky, tradicí a také novými výrazy, které přicházejí s nástupem moderních technologií nebo pokroku v různých oblastech lidské činnosti. Obor historie má blízko k minulosti. Český jazyk prošel mnoha etapami vývoje, a ještě bude tento proces pokračovat v budoucnosti. Kterým slovům dnes nikdo nerozumí?

Přečtěte si také

Kvíz z češtiny: Otestujte si, jak se vyznáte v záludnostech rodného jazyka

7. 8. 2023

Obrana českého jazyka

Jistě si všichni vzpomínáte na důležitou fázi z dějepisu, kdy je národní obrození charakteristické snahou o oživení češtiny, která je v té době málo používaným jazykem. Měšťané a vyšší vrstvy mluví v té době německy a český jazyk je spíše považován za jazyk pro chudinu. Tím pádem slovní zásoba češtiny v té době není tak košatá pro formální nebo umělecké vyjádření. Na rozšíření slovní zásoby se zabývají první obrozenci. Inspirují se dalšími slovanskými jazyky a vznikají tzv. obrany jazyka a slovníky. Odborníci na jazykovědu bádají v oblasti historie češtiny a do popředí se dostává první česká umělecká literatura a dramata. Mezi autory můžeme zařadit například Josefa Dobrovského, Karla Ignáce Tháma, Václava Tháma, Václava Matěje Krameria, Josefa Jungmanna nebo Františka Ladislava Čelakovského.

Archaismy

Archaismus je zastaralý výraz, který ustupuje v používání novým výrazům. Nové výrazy se stávají v běžné řeči používanějšími a obvyklejšími. Archaismy označují věci a skutečnosti, které stále existují, ale máme pro ně již jiný vžitý výraz nebo slovo.

Pojďme se podívat na některé archaické spojky, například „anžto“, v dnešní češtině používáme spojku „protože či poněvadž“. Kdo znáte klasiku od Karla Poláčka: „Bylo nás pět“, pravděpodobně si vzpomenete na tuto spojku, která je v tomto literárním díle hojně užívaná. Dalším příkladem je spojka „ledva, ledvaže“, která se používala ve významu sotvaže, sotva, stěží nebo v jiném kontextu také málem nebo jakmile. „Ledvaže však nad modré temno hor/ brunatné slunce rudě zasvitnulo / tu náhle ze sna všecko procitnulo / a vele plesá vešken živý tvor.“ ( K.H. Mácha : Máj)

Kvíz