Kvíz, který ověří vaše znalosti z přírodopisu z 9. třídy. Víte to, co by měl znát každý průměrný žák?
Foto: Dmytro Zinkevych / Shutterstock
Připravujete se na přijímací zkoušky na čtyřleté gymnázium a chcete si rozšířit obzory ve čtyřech přírodovědných odvětvích? Připravili jsme pro zajímavosti ze světa atomů, kovů i nekovů, ale také elektromagnetů. Na konci článku je pro vás nachystán zábavný kvíz, který prověří, zda jste na hodinách přírodopisu dávali pozor nebo měli hlavu v oblacích.
Kyseliny a zásady
Jako žáci deváté třídy a posluchači hodin přírodopisu jste se pravděpodobně seznámili s používáním indikátorů, které nám určují, zda se jedná o látku kyselou, zásaditou či neutrální. Indikátory se vyrábějí převážně z rostlinných částí, tudíž jako indikátor může dobře fungovat i šťáva z červené řepy. Setkali jste se však s druhy tzv. lakmusových papírků? Lakmusový papírek je směsí barviv, která pocházejí z lišejníků, velmi pozvolna rostoucích organismů. Modrý lakmus se při přítomnosti kyseliny zbarví do červena, červený naopak do modra (v případě, že se jedná o zásadu). Existuje i tzv. univerzální indikátor, který je všestrannější než běžné lakmusové papírky, neboť se dá použít k přesnějšímu měření výskytu kyseliny či zásady pomocí pH stupnice.
Atomy a prvky
Atomy tvoří prvky a s prvky se setkáte v periodické tabulce. Věděli jste ale, že atomy jsou tak malé, že jeden milion atomů v řadě se rovná tloušťce jednoho listu papíru? Zaměřme se blíže na zmíněnou periodickou tabulku prvků. Existovaly dva uznávané systémy číslování periodické tabulky. První z nich řadil vzácné plyny do 8. sektoru, druhý pak do sektoru nultého. Dnes se pojmenování jednotlivých prvků řídí pravidly organizace IUPAC, tedy Mezinárodní unií pro čistou a užitnou chemii. Pravidla spočívají v zařazení vzácných plynů do 18. skupiny, která nese název prvního prvku – helia.
Elektromagnety
Když kusem drátu začne procházet elektrický proud, vytvoří se slabé magnetické pole. Pokud je onen drát zároveň stočen do tvaru spirály, magnetické pole bude silnější. V případě, že drát omotáme kolem železného jádra, např. hřebíku, pole se opětovně zesílí. Co se ale stane, když zvýšíme množství proudu, který drátem prochází? Znovu zesílí. Elektromagnety mají oproti klasickým magnetům dvě stěžejní výhody – lze je zapínat i vypínat a zároveň jsou vysoce účinné. Používají se nejen v elektromotorech, ale také v elektrických zvoncích a relé.
Kovy a nekovy
Zda prvek spadá do kovů či nekovů, zjistíme snadno opětovným použitím periodické tabulky prvků. Na první pohled je jasné, že kovů existuje mnohem více než nekovů. Obě dvě skupiny mají velmi odlišné chemické i fyzikální vlastnosti. Zatímco kovy vedou elektrický proud, nekovy nikoliv. Kovy lze ohýbat i tvarovat dle naší libosti a nerozbijí se. Nekovy se i při malém náznaku vyšší síly tříští. Kovy tvoří zásady, nekovy naopak kyseliny. Pochopitelně existují i výjimky – např. kovová rtuť je při pokojové teplotě v kapalném stavu, zatímco všechny ostatní kovy si zachovávají pevné skupenství.