Reklama

V pohoří Malého Kavkazu leží historické jeskynní město Vardzia. Královna Tamar si ho přetvořila k obrazu svému

V pohoří Malého Kavkazu leží historické jeskynní město Vardzia. Královna Tamar si ho přetvořila k obrazu svému

Foto: Šomroni / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

V odlehlé krajině poblíž Aspindza v Gruzii, která se nádherně tyčí nad břehy řeky Mtkvari, můžeme spatřit rozsáhlé jeskynní město Vardzia, které vzniklo ve 12. století. Vnější pohled, velkolepý sám o sobě, je jako nic ve srovnání s ambicemi a měřítkem města za jeho skalnatým průčelím.

Reklama

Jeskynní město Vardzia

Blízko tureckých a arménských hranic, v pohoří Malého Kavkazu, byla Vardzia koncipována jako vojenská pevnost Jiřím III., křesťanským králem Gruzie, v době, kdy byly muslimské invaze všudypřítomnou hrozbou. Vardzia byla postavena poté, co 10 000 tureckých vojáků vpochodovalo do Gruzie, ale bylo poraženo smělou gruzínskou armádou o pouhých dvou tisících mužích.

Princezna Tamar stála za názvem i podobou města

Říká se, že jméno „Vardzia“ pochází z fráze, kterou princezna Tamar, dcera krále Jiřího III., volala, aby lidem řekla, kde byla, když se ztratila v jeskyních. „Ak var dzia“ totiž znamená „Tady jsem!“. Když král Jiří III. v roce 1184 zemřel, projekt převzala Tamar a přeměnila vojenskou pevnost na opevněný klášter. Jako královna vládla Gruzii i její kultuře a Vardzia se stala vhodným vyjádřením její vize – nejlepší svého druhu v zemi známé jeskynní architekturou.

Jeskynní města

Historicky se v Gruzii – zemi vysokých hor a kamenných útesů – vyvinul zvláštní druh architektonického umění – tesání chrámů, pevností, a dokonce celých měst do skalních monolitů. Jedním z vrcholných příkladů je středověké město Vardzia. Dalším slavným jeskynním městem v Gruzii je Uplistsikhe. Díky své výhodné poloze nedaleko Tbilisi (pouze hodinu a půl jízdy autem) je turisticky ještě o něco populárnější.

Vardzia, Zdroj: Bolo77 / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs

Rozsáhlost skalního města

V době svého největšího rozkvětu bylo město Vardzia považováno za zázračné dílo, jeho 13 pater a tisíce místností dokázalo ubytovat 50 000 lidí. Ve městě byla hodovní síň, stáje, knihovny, pekárny, koupaliště, vinné sklepy a velký hlavní kostel, jehož severní stěna nese slavnou fresku s postavami donátorů, tedy Tamar a jejího otce. Každé obydlí se sestávalo ze tří pokojů. Říká se, že královna Tamar měla k dispozici celkem 366 komnat. Sofistikovaný zavlažovací systém zásoboval vodou a napájel obdělávané terasovité plochy. Výstavba tohoto komplexu trvala asi 50 let, veškeré prostory byly vytesány ručně. Na konci 13. století zničilo část města zemětřesení, které ovšem odhalilo vchody, které byly kdysi skryté. V 16. století došlo k drancujícímu perskému útoku, který urychlil zánik města.

Jeskynní klášter

Jeskynní klášter byl postaven během „zlatého věku“ feudální Gruzie, v letech 1184 až 1186. Má se za to, že měl velký kulturní význam, protože byl postaven v době Rustaveliho. V této době vzkvétalo gruzínské umění, věda a literatura. Historie také říká, že královna Tamar se v klášteře modlila se za svého manžela, který šel do bitvy se Seldžuky. Z této bitvy vyšel vítězně.

Dnešní návštěva Vardzie

Jeskynní město a klášter Vardzia figuruje vždy na seznamech historických památek a nejzajímavějších míst Gruzie. Návštěva starobylého města, vytesaného do monolitické skály vysoko v horách, je zcela nezapomenutelná. Ve Vardzii stále žije několik mnichů, kteří působí jako průvodci. Problém je, že nemluví anglicky, ale pomohou vám se v jeskynním komplexu neztratit. Platí se vstupné šest lari (3,50 $), ale mniši také očekávají spropitné. Mniši a církev nepovažují ženy ve Vardzii za vítané, což se zdá zvláštní, protože za přeměnou pevnosti na klášter stála žena, která zde žila po mnoho let.

Rustaveliho epos „Muž v tygří kůži“

Mnozí znají Rustaveliho báseň s názvem „Muž v tygří kůži“ (Vepkhist'q'aosani), ale málokdo ví, že většina této slavné básně byla napsána zde, v klášteře Vardzia. Předpokládá se, že Vardzia vytvořila pro básníka zvláštní atmosféru pro tvůrčí proces. Vzniklo zde jedno z nejvýznamnějších děl gruzínské poezie, gruzínský národní epos, v němž se opěvují rytířské ideály.

Muzeum Shota Rustaveliho

V roce 1966 bylo ve Vardzii otevřeno Muzeum Shota Rustaveliho. To vedlo k tomu, že sem začali přijíždět nejen znalci a milovníci historie, ale také příznivci Rustaveliho děl.

Reklama