Lyžařská studie: Lyžaři znečišťují hory „věčnými chemikáliemi“

„Kdo maže, ten dojel“ aneb za lásku k zimním sportům budeme platit! Voskování lyží je podle Evropské iniciativy pro biologické monitorování člověka prokazatelně jedním ze zdrojů škodlivých chemikálií.  

Podle institutu Jamese Huttona v Aberdenu a univerzity v Grazu ukazují výzkumy, že lyžaři zanechávají v horách per- a polyfluorialkylové látky (PFAS). Jsou používány v různých průmyslových oblastech a v domácnostech. Najdeme je například na nátěrech na pánvích, v dentální niti i v toaletním papíru. Chemicky jde o skupinu, která obsahuje vazbu mezi fluorem a uhlíkem. Tato chemická vazba je velmi pevná, což znamená, že látky se budou těžko rozkládat. Dokonce si vysloužila anglické pojmenování „forever chemicals“ (nesmrtelné chemikálie).

Přečtěte si také

Analýza DNA odhalila původ Čechů: Češi nejsou Slované

1. 1. 2024

Tyto látky se často vyskytují v lyžařských voscích a při sjezdování se dostávají do sněhu. Funguje to zhruba následovně: Ano, potřebujeme mazat, jinak to nepojede. Vosk nanesený na skluznici snižuje tření mezi lyží a sněhem. Při pohybu ovšem dle všech fyzikálních zákonů tření nutně vzniká a s ním vzniká i energie, v tomto případě teplo. Sníh se rozpouští a voda bere molekuly vosku s sebou do přírody. Viktoria Muller, vedoucí výzkumnice, řekla British Guardian, že protože jsou chemikálie v životním prostředí rozšířené, mohou se v malých množstvích vyskytovat kdekoli, ale koncentrace ve zkoumaných lyžařských střediscích byla mnohem vyšší. Látky PFAS byly v minulosti lyžařskými středisky a pořadateli závodů na lyžích zakázány, kvůli potenciální toxicitě. Zaprvé mají dlouhou životnost a zadruhé zůstávají nerozložené v zemi, přechází do podzemní vody, a dostávají se tak do půdy i plodin, které v ní rostou. Lidské tělo je poté vstřebá skrze dýchání (jsou ve vzduchu), potravu nebo prostřednictvím pitné vody.  
Látky mohou způsobovat zvýšení hladiny cholesterolu, poškození imunitního systému u dětí, zvýšená dávka může vést i k rozvoji rakoviny a k onemocněním štítné žlázy.  

Výrobci se snažili tyto látky vyskytující se i v lyžařských voscích nahradit podobnými látkami, jedna z nich se například označuje jako GenX. Díky tomuto kroku ovšem spatřilo světlo světa pouze další chybné řešení. Látky typu GenX totiž svými vlastnostmi odpovídají látkám PFAS. Naštěstí nejsou tyto látky nezbytné.Podle deníku The Guardian jsou nejhoršími látkami ty, které mají krátký řetězec. „Čím delší je řetěz, tím lépe absorbuje; krátké řetězy jsou poměrně těžko dostupné, takže potřebujete velmi selektivní [technologii],“ řekl Wilbert Menkveld, technický ředitel. „Můžete se soustředit na PFAS, ale na konci musíte mít technologii ničení.“ 

• Nejznámější skupiny látek PFAS jsou: 
  perfluorované sulfonové kyseliny (nejznámější zástupce: perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS)) 

• perfluorované karboxylové kyseliny (nejznámější zástupce: kyselina perfluoroktanová (PFOA)) 
  V minulosti byly PFOS a PFOA také používány jako klíčové parametry pro výskyt PFAS. 

Jelikož výrobci vosků si složení těch svých většinou střeží, není jednoduché ukázat na inkriminované nebezpečné vosky jednoduše prstem. Vědci v Německu zjistili zvýšený výskyt PFAS látek právě na územích lyžařských středisek a v jejich blízkosti nebo na sjezdovkách. Regulace tohoto typu látek je však velmi obtížná, kvůli různorodosti jednotlivých látek ve skupině s podobnými chemickými vlastnostmi. Julia Volkenand z redakce Merkur.de všechny tyto faktory popisuje. Obecně tedy sice rozhodně platí pořekadlo, že kdo maže, ten jede, ale možná bychom si do budoucna měli dávat pozor, čím vlastně mažeme. My i naše planeta bychom na to totiž mohli dojet.