Z válečného bunkru luxusní útočiště: Český architekt ukázal, jak geniálně využít historickou stavbu
Foto: Pexels
4 min
Betonový řopík z předválečného opevnění se díky vynalézavosti architekta Jana Tyrpekla změnil v útulné místo k odpočinku. Stavba z třicátých let minulého století dostala zcela nový účel a stala se inspirací pro další projekty.
Reklama
Historické pevnůstky rozeseté po českém venkově většinou chátrají a připomínají dávno minulé časy. Architekt Jan Tyrpekl však v jednom z nich spatřil potenciál, který ostatní přehlíželi. Rozhodl se dát zapomenuté vojenské struktuře nový smysl.
S minimálním rozpočtem a ekologickým přístupem vzniklo unikátní ubytování, kde můžete strávit noc uprostřed přírody.
Odkaz z doby první republiky
Lehké opevnění vybudované v meziválečném období tvořilo součást obranného systému tehdejšího Československa. Malé železobetonové objekty měly za úkol chránit hranice státu. Jejich masivní konstrukce odolala zkoušce času a dodnes jsou tyto stavby rozptýlené v krajině viditelným svědectvím tehdejší éry.
Tyrpekl si jeden takový objekt poblíž Vratěnína na Znojemsku pořídil. Místo demolice zvolil kreativní cestu transformace. Opuštěný bunkr se tak stal základem pro netradiční projekt.
Minimální investice, maximální efekt
Celková rekonstrukce vyšla na pouhých padesát tisíc korun. Architekt sáhl po odpadových materiálech a díky tomu udržel náklady na minimu. Výsledkem je dvanáctimetrový prostor, který působí překvapivě vzdušně a světle.
Velkorysá okna propojují interiér s okolní přírodou a zajišťují dostatek denního světla. V chladnějších měsících poskytují teplo kamna, zatímco fotovoltaický panel dodává energii pro LED osvětlení. Nocležníci mají na výběr ze dvou míst na spaní – jedno se nachází v přízemí, druhé v původní věži s periskopem.
Chtěl jsem vytvořit místo, které respektuje historii stavby a zároveň nabídne moderní komfort. Byl to experiment s omezenými prostředky, ale výsledek mě překvapil.
Splynutí s krajinou
Objekt nenápadně zapadá do okolního terénu. Keře a vegetace ho postupně pohltily, takže tvoří přirozenou součást prostředí. Tato symbióza s přírodou byla součástí původního záměru – vytvořit útočiště, které nenarušuje ráz lokality.
Projekt získal pozornost odborné veřejnosti a dostal se mezi finalisty České ceny za architekturu v roce 2018. Ocenění potvrdilo, že i s omezenými finančními prostředky lze dosáhnout pozoruhodných výsledků.
Inspirace pro další tvůrce
Tyrpeklova realizace ukázala nové možnosti využití zanedbaných historických objektů. Podobné projekty začaly vznikat i na jiných místech republiky. Staré vojenské stavby se mění v galerie, muzea nebo právě v netradiční ubytování.
Důraz na ekologický přístup a recyklaci materiálů činí z tohoto projektu vzor udržitelné architektury. Využití solární energie a minimální zásahy do okolní přírody dokládají, že moderní design může jít ruku v ruce s ochranou životního prostředí.
Možnost přenocovat v takto upraveném bunkru láká návštěvníky hledající autentický zážitek. Kombinace historického kontextu, architektonické invence a přírodního prostředí vytváří jedinečnou atmosféru, kterou běžné ubytování nenabídne.
