Cítíte blížící se déšť? Váš nos ale pravděpodobně zachytí vše ostatní, jen ne vodu
Foto: sweemingyoung / Depositphotos
Dešti a bouřce obvykle předchází pokles atmosférického tlaku, nebo - jak v televizi s oblibou říkají - barometrického tlaku. A skoro všechno před deštěm voní pronikavěji. Je tedy možné, že opravdu „cítíme vodu“, jak se lidově říka?
Přemýšleli jste někdy o tom, proč cítíme přicházející déšť? „Můj dědeček dokázal čichem vystopovat i veverky. Nejvíce ho však proslavil jeho neuvěřitelný čich na počasí. Dokázal poznat, že se blíží bouřka, dřív než kdokoli jiný v kraji. Jednou z prvních vzpomínek mého otce bylo, jak běžel varovat sousedy, že se blíží nepříjemná bouřka, aby si mohli přikrýt věci“ popisuje schopnosti svého předka James J. Garriss na webu Almanac.com.
Atmosferický tlak před příchodem deště a bouřky klesá, to znamená, že se v té době sníží tlak vzduchu na krajinu. Při snížení tlaku vzduchu uvolňují všechny „dotčené objekty“, jako jsou stromy, tráva, květiny, plodiny a ano, dokonce i dobytek, své charakteristické pachy. Pachy jsou vlastně drobunké částečky odpařené z hmoty a my je cítíme, když se náhodou vzduchem dostanou k našemu nosu.
Vědci nedávno zjistili, proč lidé cítí bouře tak daleko. Citlivý čenich cítí ozón, petrichor (zemitá vůně, která vzniká, když déšť padá na suchou půdu) a geosmin (organická sloučenina typicky zemité vůně a chuti, produkovaná některými druhy bakterií). Jinými slovy, nos cítí kyslík, nečistoty, které dešťové kapky vyvrhují, a „mokré“ bakterie.
Nejdříve přichází ozón, jinak řečeno „kyslík usmažený bleskem“, který mění své chemické složení z O2 na O3. Ten má nasládlý štiplavý zápach a vítr ho z vyšších vrstev atmosféry snáší až k našemu čekajícímu nosu. Pokud ho ucítíte hodně - dávejte pozor!
Není to ale přímo déšť, co cítíme, spíš všechno ostatní. Když je tlak nízký a netlačí tolik směrem dolů, větší množství těchto odpařených částeček se dostane do vzduchu a všechno voní o něco pronikavěji.
Pohyb fronty s tlakovou níží přinášející déšť doprovází vítr, který s sebou nese i vzdálené pachy, jež obvykle nejsou cítit. Na pachy více vnímaví jedinci jsou samozřejmě zvyklí vnímat náznaky změn počasí před deštěm či bouřkou intenzivněji také skrze jiné signály těla, jako můžou být bolesti kloubů či bolest hlavy.
Mimochodem, lékaři byli přesvědčeni, že lidé s artrózními klouby mohou cítit blížící se déšť, protože v kloubech jsou drobounké bublinky, a když poklesne tlak, tyto bublinky se rozpínají a působí v kloubech bolest.
