Česká malá Sahara: Písečný přesyp u Vlkova je turistická atrakce, která v nás budí dojem, že jsme uprostřed Sahary
Foto: Chmee2 / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Písečný přesyp je pro nás zajímavý, ale doprovází ho spousta zajímavostí. Na tomto místě byly například nalezeny rostliny a zvířata, o kterých jsme do té doby neměli ani ponětí. Přečtěte si o tomto unikátním českém úkazu.
Reklama
Jedná se o přírodní rezervaci
Píseční přesyp u Vlkova, také známý jako Česká malá Sahara či Pískový přesyp u Vlkova, je zajímavé místo nejen pro nás, ale také pro celou Evropu. Jedná se o přírodní rezervaci v Jihočeském kraji, v okrese Tábor. Nese označení EVL, což znamená evropsky významná lokalita (toto označení nesou všechny přírodní rezervace a chráněná krajinná území, ve kterých se nacházejí chránění živočichové a rostliny).
Jelikož se jedná o duny a vátý písek, rostliny zde preferují písečné krajiny, což z této přírodní rezervace činí místo růstu rostlin, které se na jiné části našeho území nevyskytují.
Pocit jako na Sahaře
V této oblasti je hodně míst, kde jsou váté písky. Ty společně s větrnou aktivitou tvoří okolní duny. Zajímavostí je, že nemusíte být přímo na tomto místě, abyste písek dobře viděli – lze ho vidět už z dálky, protože vyčnívají z okolní krajiny na některých místech až šest metrů.
Kde se vzal ten písek? Byl sem zavát už v době, kdy končila éra pleistocénu. Vytvořil se vlivem času ze štěrku a fluviálních písku z té doby.
Bohužel, tento jev písečného přesypu je v současné době ohrožován přenosem zrnek půdy a opadáním zejména listí ze stromu. Lidé starající se o písečný přesyp proto aktivně tyto organické hmoty vyhledávají a odklízejí, aby se zachovala krása tohoto místa, které do jisté míry připomíná Saharu.
Unikátní rostliny a zvířata
Ačkoli toto místo se na první pohled zdá být zcela bez vegetace, při bližším průzkumu si můžeme všimnout zajímavých pískomilných rostlin, například nahoprutky písečné, paličkovce šedavého nebo kolence Morisonova.
A ani zvířata tu nejsou zcela obyčejná, a to platí zejména v případě hmyzu. Pískorypky, váhalky, hrabalky či kutilky zde nalézají stabilní útočiště.
Zajímavostí je, že například mšice druhu aphis succisae byly objeveny právě zde, stejně jako poskočilka, která dostala vědecký název dinocarsis hoffleri.
Mimo výše zmíněných druhů můžeme narazit i na jiné druhy fauny i flory, které se bohužel také řadí na seznam ohrožených druhů. To je o důvod navíc, proč bychom měli toto území chránit a snažit se, aby zůstalo nedotčeno.
Pískový přesyp byl v roce 1954 zapsán mezi zvláště chráněná území,
můžeme si přečíst na oficiálních stránkách.
Tento úkaz vznikl pravděpodobně za doby ledové
Jak již bylo řečeno, věří se, že tento přesyp vznikl již v době ledové. Okolí přesypu je lemováno velkým množstvím rybníků.
Pokud přemýšlíte, že se na toto místo zajdete podívat v rámci výletu, budete mít hezké vzpomínky. Přírodní rezervace je blízko žlutě vyznačené turistické cesty. Měli byste ale vědět, že se na tento úkaz můžete podívat jen z dálky. Vzhledem k tomu, že ekosystém tohoto místa se za žádnou cenu nesmí narušit, na území z důvodu jeho ochrany je přísně zakázán vstup.
Nejbližší vlaková zastávka je Veselí nad Lužnicí. Z této obce zároveň vede ona žlutá turistická trasa. A pokud jedete autem, vyhledejte Horusický rybník, v jehož blízkosti je parkoviště a pěšky je to odtud přibližně dva kilometry.
