Archeologové našli 2300 let staré pivo. Sice modrozelené barvy, ale stále v tekutém stavu
Foto: Pexels
4 min
Když archeologové v severozápadní Číně otevřeli starověkou hrobku z období Válčících států, čekalo na ně neuvěřitelné překvapení. V těsné blízkosti ruin Velké čínské zdi objevili dokonale utěsněnou bronzovou nádobu, která v sobě stále ukrývala tekutinu z doby před sjednocením Číny. Jak mohl tekutý poklad přežít více než dvě tisíciletí a co o životě tehdejších vojáků prozradila jeho neobvyklá modrozelená barva?
Reklama
Tajemství ukryté v hrobce M39
Na severním okraji starověkého pohřebiště Shanjiabao v okrese Yuanzhou se po staletí skrývalo nečekané svědectví o životě dávných lidí. Archeologové zde v hrobce označené jako M39 narazili na nález, který okamžitě upoutal pozornost vědeckého světa.
Tato lokalita se nachází pouhé dva kilometry jižně od ruin Velké čínské zdi postavené státem Čchin. Pohřebiště kdysi sloužilo pro tamní vojenskou posádku a obyvatele drsného pohraničí.
Život v těchto místech byl plný nebezpečí a tvrdé práce na obraně státu. Právě v tomto vojenském prostředí se podařilo uchovat předmět nesmírné hodnoty. V hrobce ležela bronzová nádoba, která neuvěřitelných 2300 let uchovávala drahocenný obsah.
Symbol česneku a zázrak hermetizace
Nádoba, která tento archeologický zázrak umožnila, je bronzová láhev s charakteristickým hrdlem ve tvaru česnekové hlavy. Tento specifický design byl ve státě Čchin určen výhradně pro uchovávání alkoholu.
Klíčem k přežití tekutiny však bylo naprosto unikátní dvojité těsnění. Vnitřek hrdla láhve byl pevně ucpán textilií a vnější část byla překryta silnou vrstvou hlíny smíchané s organickými příměsemi.
Toto důmyslné utěsnění v kombinaci s extrémně suchým klimatem severozádaní Číny zabránilo odpaření tekutiny. Uvnitř se tak dochovalo 3,74 litru čiré, světle modrozelené tekutiny bez výrazného zápachu. Na dně nádoby se usadilo jen malé množství sedimentu.
Modrozelený elixír: Pivo, nebo víno?
Neobvyklé modrozelené zbarvení nápoje není původní, ale vzniklo dlouhodobým kontaktem tekutiny s bronzovými stěnami nádoby. Vědecký výzkum, který vedl profesor Wen Rui a hlavní autorka studie Chen Ruru, přinesl fascinující detaily.
Výsledky byly publikovány v odborném časopise Journal of Archaeological Science: Reports v červnu 2026. Chemická analýza odhalila přítomnost více než 2400 jednotlivých organických sloučenin, včetně aminokyselin, mastných kyselin, sacharidů, flavonoidů a peptidů.
Tyto sloučeniny vědci pro přehlednost roztřídili do 24 širokých chemických kategorií. Vysoká koncentrace kyseliny mléčné a kyseliny šťavelové spolu s minimální přítomností kyseliny vinné jasně vyloučily ovocný původ nápoje. Vědci v tekutině detekovali také přes 100 000 škrobových zrn a fytolitů.
Nejedná se tedy o klasické víno, ale ani o pivo v evropském smyslu, jak se občas mylně uvádí. Nápoj neobsahuje chmel a nebyl vyroben sladováním. Jde o tradiční čínský kvašený obilný nápoj, který má nejblíže k předchůdci tradičního žlutého vína huangjiu.
Surovinové složení tvoří z 92 % proso a z 8 % pšenice nebo ječmen z čeledi Triticeae.
Jak se vařil alkohol před 2300 lety
Díky detailní analýze si dnes můžeme přesně představit, jak starověký pivovarník kolem roku 300 před naším letopočtem postupoval. Nejprve smíchal uvařené proso s malým množstvím pšenice či ječmene.
Do této směsi následně přidal fermentační startér qu, což byla obilná cihla prorostlá divokými plísněmi a kvasinkami, jako jsou Aspergillus či Monascus. Tento krok spustil souběžné zcukernatění škrobů a alkoholové kvašení, přičemž vzniklo velké množství kyseliny mléčné působící jako přírodní konzervant.
Hotový nápoj pak slil do prestižní bronzové láhve. Hrdlo ucpal textilií a zvenčí ho omazal vlhkou hlínou s plevami, která na vzduchu ztvrdla v neprodyšný uzávěr.
Hlasy minulosti a současnosti
Objev vyvolal velké ohlasy jak mezi odborníky, tak u široké veřejnosti. „Představa tekutiny, která přežila od dob stavby Velké čínské zdi, je naprosto fascinující,“ poznamenal jeden z věrných příznivců archeologie v diskusi pod zprávou o nálezu.
Zároveň však s nadsázkou dodal, že pít by ji nechtěl, protože modrozelená barva z oxidovaného bronzu působí spíše jako jed. Vědecký význam nálezu je však nezpochybnitelný.
„Tato studie nám poskytuje jasnou představu o tom, jak lidé z dynastie Čchin využívali obiloviny a jaké byly jejich pivovarnické techniky,“ vysvětluje Chen Ruru, doktorandka na Northwest University v Xi’anu. Výzkum tak pomáhá zrekonstruovat starověkou čínskou technologii výroby alkoholu a upřesnit její historický vývoj.
