Nejvíce bakterií nemáte na toaletě, ale na vlastní kůži. Hubit byste je ale neměli
Foto: Pexels
4 min
Úzkostlivě se vyhýbáte veřejným toaletám a utrácíte tisíce za dezinfekční mýdla? Pravda o tom, co skutečně žije na našem těle, vás možná šokuje. Zatímco bojujeme s neviditelnými nepřáteli na záchodovém prkénku, nevědomky si každodenní přehnanou péčí ničíme vlastní ochranný štít.
Reklama
Mýtus o záchodovém prkénku padl
Mnoho lidí prožívá doslova paniku při představě, že by se museli dotknout toaletního prkénka na veřejném místě. Realita je však zcela odlišná. Záchodové prkénko je studené a suché, což představuje pro bakterie extrémně nepříznivé prostředí, ve kterém velmi rychle hynou.
Mnohem větší nebezpečí na nás číhá na místech, která považujeme za zcela běžná. Vědecké výzkumy ukazují, že na obyčejné kuchyňské utěrce se nachází až 200krát více bakterií než na toaletním prkénku. Podobně jsou na tom kuchyňské houbičky, displeje našich mobilních telefonů nebo volanty aut.
Naše kůže, která má celkovou plochu přibližně 2 metry čtvereční, je pak domovem pro neuvěřitelných 100 miliard mikroorganismů. Na každém jediném centimetru čtverečním naší pokožky žije přibližně 1 miliarda mikrobů, mezi které patří bakterie, viry, kvasinky, roztoči a plísně.
Naši neviditelní ochránci
Tato obrovská armáda, která tvoří součást lidského mikrobiomu o celkové hmotnosti 1,5 až 2 kilogramy, však není naším nepřítelem. Naopak, odhadem 1 000 různých druhů bakterií na kůži funguje jako dokonalý ochranný štít.
Klíčovým hráčem je bakterie Staphylococcus epidermidis, která produkuje peptidy stimulující hojení ran a podněcuje kožní buňky k tvorbě ceramidů a kolagenu. Navíc aktivuje T-lymfocyty, které nás chrání před patogeny a potenciálně i před nádorovým bujením.
Dalším nepostradatelným obyvatelem je Cutibacterium acnes. V optimálním množství pomáhá udržovat přirozeně kyselé pH kůže a rozkládá kožní maz na mastné kyseliny, které brání kolonizaci kůže cizorodými patogeny. Zapomínat nesmíme ani na bakterie rodu Lactobacillus. Ty jsou klíčové zejména u novorozenců narozených přirozenou cestou, kdy se přenášejí z matčiny vaginální mikroflóry a pomáhají správně nastavit imunitní systém dítěte v prvních měsících života.
Když se rovnováha zhroutí
Problém nastává ve chvíli, kdy tuto křehkou rovnováhu narušíme. Stav zvaný dysbióza dává prostor oportunním patogenům. Mezi ně patří obávaný Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), který při přemnožení způsobuje hnisavé infekce a výrazně zhoršuje atopický ekzém. Jeho kmeny MRSA jsou navíc odolné vůči běžným antibiotikům.
Při narušení kožní bariéry útočí také Streptococcus pyogenes, který způsobuje nepříjemné infekce jako růže neboli erysipel či impetigo. Ve vlhkém prostředí, například ve špatně udržovaných vířivkách, zase přežívá Pseudomonas aeruginosa, která má na svědomí záněty vlasových folikulů a infekce ran.
Dokonce i prospěšná Cutibacterium acnes se při dysbióze a přemnožení specifických kmenů podílí na ucpávání pórů a rozvoji těžkého zánětlivého akné.
Co na to říká moderní věda?
Přední odborníci dnes varují před plošným ničením kožních bakterií. MUDr. Zuzana Nevoralová, Ph.D., z Kožního oddělení Nemocnice Jihlava k tomu v rozhovoru pro Medical Tribune uvádí: „Dříve se myslelo, že za vznikem akné stojí prosté zmnožení bakterie Propionibacterium acnes. Nejnovější poznatky ale ukazují, že jde o změnu v poměru jejích fylotypů a poměru vůči Staphylococcus epidermidis. Cílem moderní léčby je proto obnovit správný poměr bakterií, nikoli je plošně ničit antibiotiky.“
Jak si neubližovat a chránit svůj mikrobiom?
Chceme-li mít zdravou kůži, musíme změnit svůj přístup k hygieně. Mezi hlavní příčiny narušení mikrobiomu patří nadměrné sprchování a používání agresivních tenzidů či alkalických mýdel. Stejně nebezpečné jsou antibakteriální přípravky s obsahem triclosanu nebo vysokou koncentrací ethanolu, které plošně vyhlazují i ty nejprospěšnější mikroorganismy.
Klíčem k úspěchu je udržování přirozeného pH kůže, které by mělo být kyselé, ideálně v rozmezí 4,8 až 5,0. Používání kosmetických produktů s pH vyšším než 5,5 vede k postupnému rozpadu ochranné bariéry. Místo agresivní dezinfekce bychom se měli zaměřit na podporu našich přirozených mikrobiálních spojenců, kteří pro nás pracují dnem i nocí.
