Zelí podceňujete. Přitom právě Vám může změnit trávení během pár dnů
Foto: unsplash
4 min
Kysané zelí zažívá renesanci jako potravina pro zdravá střeva. Podívala jsem se na to, co o něm říká věda – a zjistila, že pravda je složitější než nadšené titulky.
Reklama
Když mi před lety babička tvrdila, že kysané zelí je nejlepší medicína, pokyvovala jsem hlavou a myslela si své. Dnes, po letech sledování výzkumů o střevním mikrobiomu, musím přiznat, že měla v lecčems pravdu. Ale ne tak docela, jak by se mohlo zdát z některých nadšených článků.
Proč je zelí zajímavé pro střeva
Zelí obsahuje vlákninu, která slouží jako potrava pro střevní bakterie – odborně se tomu říká prebiotikum. Když tyto bakterie vlákninu zpracovávají, vznikají takzvané krátkodobé mastné kyseliny, především butyrat. A právě butyrat je pro zdraví střev klíčový – vyživuje buňky střevní stěny, pomáhá udržovat střevní bariéru a má protizánětlivé účinky.
Zelí navíc obsahuje glukosinoláty, látky, které se po nakrájení nebo rozkousání mění na bioaktivní sloučeniny, například sulforafan. Ten má prokázané protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Není to tedy jen o vláknině – zelí nabízí celý komplex prospěšných látek.
Kysané versus syrové: zásadní rozdíl
Tady se dostáváme k jádru věci. Syrové zelí je skvělý zdroj vlákniny a vitaminu C, ale skutečným hrdinou pro střevní zdraví je zelí kysané. Proces fermentace z něj dělá něco úplně jiného – probiotickou potravinu plnou živých bakteriálních kultur, především rodů Lactobacillus a Bifidobacterium.
Tyto bakterie aktivně osidlují střevo, konkurují škodlivým mikroorganismům a pomáhají syntetizovat některé vitaminy, třeba vitamin K2. Je tu ale háček: musí jít o nepasterizované kysané zelí. Pasterizace, která prodlužuje trvanlivost, zároveň ničí právě ty prospěšné bakterie, kvůli kterým kysané zelí konzumujeme.
Vařené zelí? Vlákninu si zachová, ale vysoká teplota zničí citlivé vitaminy i část glukosinolátů. Pro běžné trávení poslouží, pro cílený efekt na mikrobiom už méně.
Co říkají studie – a co neříkají
Výzkumy skutečně ukazují, že pravidelná konzumace fermentovaných potravin vede ke zvýšení diverzity střevních bakterií. Některé klinické studie zkoumaly vliv kysaného zelí na syndrom dráždivého střeva a zaznamenaly zlepšení symptomů. Měří se přitom konkrétní biomarkery – složení mikrobiomu ze vzorků stolice, koncentrace krátkodobých mastných kyselin nebo hladina fekálního kalprotektinu, který indikuje střevní zánět.
Jenže je potřeba být upřímný: většina studií je malá, krátkodobá a často sponzorovaná výrobci fermentovaných potravin. Nejde o žádnou revoluci v medicíně, spíše o postupné skládání mozaiky důkazů.
Praktické rady a varování
Pokud chcete zelí vyzkoušet pro zlepšení trávení, studie naznačují, že 100–200 gramů kysaného zelí denně po dobu alespoň 4–6 týdnů může přinést měřitelné změny. Začněte ale pomalu – střevo si musí zvyknout. Vysoký obsah vlákniny může zpočátku způsobit nadýmání a plyny, což je přesný opak toho, co hledáte.
Důležité upozornění pro některé skupiny: Kysané zelí bývá slané, což může být problém při vysokém krevním tlaku. A lidé užívající warfarin nebo jiná antikoagulancia by měli být opatrní – zelí je bohaté na vitamin K, který ovlivňuje srážlivost krve a může narušit účinnost léků.
Verdikt: pomocník, ne zázrak
Zelí, zejména to kysané a nepasterizované, má své místo ve zdravém jídelníčku. Není to zázračný lék, ale ani zbytečnost. Pro lidi s chronickou zácpou, nepravidelným vyprazdňováním nebo mírným nadýmáním může být rozumným doplňkem stravy. Pro ty, kdo hledají rychlou nápravu vážnějších trávicích potíží, je návštěva lékaře pořád lepší volba než spoléhání na jakoukoli jednotlivou potravinu.
Babička to možná nevěděla vědecky přesně, ale intuici měla dobrou. Někdy stačí nechat vědu, aby doběhla lidovou moudrost.
