Studie ukazují, že lidé, kteří pijí černou kávu bez cukru, mají větší pravděpodobnost přímočaré a nekompromisní osobnosti

Když sledujete, jak si kolegové v práci připravují kávu, možná jste si všimli zajímavého vzorce. Někteří si pečlivě odměřují mléko a cukr, jiní si bez mrknutí oka nalijí čistě černý nápoj a spokojeně usrkávají. Psychologové se začali ptát, zda tyto zdánlivě banální preference mohou něco vypovídat o naší osobnosti. A jejich zjištění stojí za pozornost.

Co vlastně výzkumy zkoumaly

Vědci použili k měření osobnostních rysů standardizované psychometrické nástroje – dotazníky zaměřené na impulzivitu, potřebu kontroly, míru empatie nebo odolnost vůči společenským normám. Některé studie pracovaly i s konceptem takzvané temné triády, která zahrnuje narcismus, makiavelismus a psychopatii. Zní to dramaticky, ale v psychologii jde o běžně používaný výzkumný nástroj.

Kávové návyky se měřily pomocí podrobných deníků, kde účastníci zaznamenávali frekvenci pití, objem i to, zda si do kávy přidávají mléko, cukr nebo jiné přísady. Důraz byl kladen právě na čistou, hořkou kávu bez jakýchkoli „změkčovadel“.

Korelace ano, kauzalita zatím ne

Zde je potřeba být upřímný: žádná studie dosud neprokázala, že by černá káva přímo způsobovala změny osobnosti. Co výzkumy odhalily, je statisticky významná korelace – tedy souvislost mezi preferencí hořké kávy a určitými povahovými rysy, jako je přímočarost, asertivita nebo nižší potřeba společenského schvalování.

Většina dosavadních výzkumů měla podobu průřezových studií, které zachycují stav v jednom časovém bodě. Teprve longitudinální studie, sledující stejné lidi po delší období, by mohly odpovědět na otázku, zda se preference kávy vyvíjejí společně s osobností, nebo zda jde o stabilní rys.

Vědci mysleli na rušivé faktory

Aby výsledky nebyly zkreslené, výzkumníci do analýz zahrnuli řadu proměnných – věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status i celkový příjem kofeinu z jiných zdrojů. I po těchto úpravách souvislost mezi černou kávou a určitými osobnostními rysy přetrvala. To naznačuje, že nejde jen o vedlejší produkt jiných faktorů.

Proč zrovna hořká chuť?

Jedna z teorií pracuje s neurobiologickým vysvětlením. Lidé s vyšší potřebou stimulace nebo nižší citlivostí na hořkou chuť mohou být přirozeně přitahováni intenzivnějším chuťovým zážitkům. „Může jít o odlišné nastavení dopaminových receptorů,“ naznačují někteří výzkumníci. Tito jedinci pak možná reagují na kofein a hořké látky způsobem, který posiluje jejich sklon k asertivnímu jednání.

Zajímavé je i zjištění, že na typu kávy záleží. Lidé preferující silné espresso nebo ristretto v častých malých dávkách vykazovali výraznější rysy přímočaré osobnosti než ti, kdo si dopřávají jeden velký hrnek filtrované kávy denně.

Co si z toho odnést

Výzkumy byly replikovány napříč různými kulturami a demografickými skupinami – od Ameriky přes Evropu až po Asii. Základní souvislost se ukázala jako poměrně robustní, i když s určitými kulturními nuancemi.

Než ale začnete soudit kolegy podle jejich kávových preferencí, je dobré si uvědomit jednu věc: statistická souvislost neznamená osudovou předurčenost. Velikost efektu je sice měřitelná, ale rozhodně nejde o absolutní pravidlo. Spousta laskavých a empatických lidí si pochutnává na černé kávě, stejně jako existují asertivní jedinci, kteří nedají dopustit na cappuccino s extra cukrem.

Možná je to spíš zajímavý střípek do mozaiky toho, jak naše drobné každodenní volby odrážejí něco hlubšího o tom, kým jsme. Až si příště budete připravovat ranní šálek, můžete se nad tím zamyslet. Nebo prostě jen vychutnat tu kávu – ať už s mlékem, nebo bez.