Tržní ekonomika je podle nové studie starší než první státy, její počátky sahají až do doby bronzové
Foto: PiterKrig / Depositphotos
4 min
Až k počátkům tržního hospodářství se pokusil dopátrat tým evropských archeologů. Z výzkumu vyplynulo, že se politika příjmů a výdajů od doby před 3 500 lety až dodnes nijak zásadně nezměnila.
Reklama
Tým vědců z univerzit v německém Göttingenu a italském Salentu se v rámci své studie publikované v časopise Nature Human Behaviour snažil zjistit, jak moc lidé v době bronzové utráceli za své každodenní potřeby. Za tímto účelem zanalyzovali přes 20 000 kovových předmětů z více než tisícovky hrobů rozesetých po území dnešní Itálie, Švýcarka, Rakouska, Slovinska a Německa. Všechny tyto lokality byly datovány do období od roku 2 300 př. n. l. do roku 800 př. n. l., tedy do doby bronzové. Co výsledky výzkumu přinesly?
Vědce zaujal systém primitivní měny
Pomocí statistiky se vědci pokusili odhalit, zda-li mohou některé z nálezů reprezentovat násobky jednotek hmotnosti. Z této analýzy pak vyplynulo, že přibližně od roku 1 500 př. n. l. byly některé kovové předměty záměrně fragmentovány na kusy o váze okolo 10 gramů. Tyto úlomky tak s velkou pravděpodobností sloužili jako primitivní měna.
Následným srovnáním demografických údajů pravěké Evropy s moderním pojetím západní ekonomiky se pak výzkumný tým pokusil najít společné znaky mezi oběma lidskými populacemi.
Srovnání nálezů se západní ekonomikou přineslo zajímavé poznatky
Váhové hodnoty kovových peněz z doby bronzové měly přibližně stejné statistické zastoupení jako dnes, a odrážely tak rozložení výdajů napříč společností: většina domácího rozpočtu tak padla na každodenní vyžití, vyšší sumy hrazené najednou byly tedy poměrně vzácné. Archeologové následně pomocí počítačových simulací prokázali, že za vysvětlením tohoto scénáře stojí s největší pravděpodobností zárodky ekonomického systému regulovaného nabídkou a poptávkou, na němž se každý podílí úměrně tomu, kolik vydělává. Na tomto konceptu je dnes postaveno tržní hospodářství.
Evropa se možná zcela vyhnula směnnému systému
Dosud se přitom mělo za to, že základy pravěké ekonomiky tvoří jednoduchý směnný obchod založený na výměně zboží za zboží. Tržní systém pak představuje jakýsi evoluční milník v rámci vývoje evropských civilizací a základ vzniku prvních států, a jeho zavedení tak bylo datováno až do mladších epoch naší historie. Hospodářství založené na nabídce a poptávce je v dnešním pojetí považováno za produkt modernizace a inovace, který výrazným způsobem změnil životy a smýšlení lidí, kteří jej užívali.
Výzkum maže rozdíly mezi minulostí a současností
Nová studie tedy tuto představu zpochybňuje tím, že přináší důkazy o existenci tržního hospodářství nejen před vynálezem mincí jako takových, ale i před tím, než se v Evropě vůbec objevily jakékoliv formy státu. Z výsledků navíc vyplývá, že tento ekonomický systém možná existoval od samých počátků našich civilizací, a autoři práce o něm tak v tomto ohledu uvažují jako o dalším charakterovém rysu, které – vedle například vedení válek či uzavírání manželství – definují naši samotnou lidskou podstatu.
Výsledky výzkumu přinesly nové informace, které odporují některým dlouho zažitým názorům historiků, ekonomů a antropologů. Zároveň však také naznačují, že rozdílů mezi údajně primitivními kulturami a naším západním způsobem života možná není zdaleka tolik, než jsme si dosud mysleli.
