Nejstarší mapa na světě možná vznikla na území Česka. Lidé ji vyryli na mamutí kel
Foto: Autor: Zde / Vlastní dílo / CC-BY-SA-4.0 / Creative Commons
3 min
V moravském Pavlově se skrývá artefakt, který by mohl přepsat dějiny kartografie. Špička mamutího klu s tajemnými rytinami, objevená v šedesátých letech minulého století, údajně zachycuje okolní krajinu včetně řeky Dyje a pravěkého sídliště. Pokud archeologové interpretují nálezy správně, držíme v rukou nejstarší mapu světa starou přes 26 tisíc let.
Reklama
Nečekaný objev pod vrstvou vápence
Říjnový den roku 1962 přinesl archeologovi Bohuslavu Klímovi nečekaný nález. Při výzkumu pravěkého tábořiště v Pavlově narazil ve čtyřmetrové hloubce na fragment mamutího klu. Teprve po měsících, kdy artefakt ležel společně s dalšími kostmi na jílovém sopouchu vystavený slunci a dešti, přišlo překvapení. Při čištění se pod vápenitou krustou objevily rytiny, které změnily pohled na schopnosti našich předků.
Lokalita není náhodná – nachází se necelý kilometr od místa nálezu slavné Věstonické venuše z roku 1925 a jen desítky metrů od Pavlovské venuše. Oblast mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi představuje jedno z nejbohatších nalezišť z období lovců mamutů v Evropě.
Čtyřiceticentimetrový klíč k pravěké mysli
Zachovalá část klu měří 40 centimetrů a váží necelý kilogram. Původní kel byl pravděpodobně dlouhý kolem jednoho metru. Rytiny na povrchu tvoří vzor, který archeologové interpretují jako schematické znázornění krajiny – meandrující tok Dyje, obrysy Pavlovských kopců a pravděpodobně i označení pravěkého sídliště.
Datování artefaktu ho řadí do období před více než 26 tisíci lety, tedy do mladšího paleolitu. V té době zde žily komunity specializující se na lov velkých savců, především mamutů. Jejich materiální kultura zahrnovala nejen praktické nástroje a zbraně, ale také umělecké předměty a ozdoby.
Doklad pokročilého myšlení, nebo náhoda?
Přesný význam rytých linií zůstává předmětem diskusí. Není zcela jasné, zda skutečně šlo o záměrné kartografické znázornění, nebo jestli vzor sloužil k jinému účelu. Schopnost abstraktního znázornění krajiny z nadhledu by však svědčila o mimořádně vyspělém prostorowym myšlení tehdejších obyvatel.
Kromě možné mapy dokládá artefakt vysokou úroveň řemeslné zručnosti. Práce s mamutím klem vyžadovala precizní techniku a zkušenost – materiál je tvrdý a křehký zároveň. Rytiny musely vznikat postupně pomocí ostrých nástrojů, pravděpodobně z kamene nebo kosti.
Kde pravěký poklad uvidíte
Originální nález je uložen v depozitáři Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně. Veřejnost má příležitost spatřit jej při příležitostných výstavách v Archeoparku Pavlov. Tam je trvale k dispozici také detailní replika, která umožňuje návštěvníkům prohlédnout si rytiny z bezprostřední blízkosti.
Pavlovsko-věstonická oblast nabízí komplexní pohled na život v době ledové. Kromě mamutího klu zde archeologové odkryli pozůstatky obydlí, ohništ, nástroje i umělecké artefakty. Celá lokalita představuje unikátní okno do světa, kdy lidé čelili drsným klimatickým podmínkám a přizpůsobovali se prostředí plnému megafauny.
Nález z roku 1962 tak dodnes fascinuje odborníky i laickou veřejnost. Ať už rytiny představují mapu, symbolický záznam nebo něco zcela jiného, zůstává důkazem toho, že naši předkové před desítkami tisíc let nebyli primitivními tvory, ale lidmi s rozvinutým myšlením, schopnými abstrakce a uměleckého vyjádření.
