Křížové výpravy, jedny z nejstrašnějších konfliktů v historii: Jen při dobytí Jeruzaléma padlo 40 000 civilních obětí
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
3 min
Křížové výpravy představují temnou kapitolu v dějinách lidstva, která dodnes vzbuzuje kontroverze i odpor. Z důvodu osvobození Svaté země od pohanů se odehrávaly krvavé masakry, které si celkově vyžádaly až 3 miliony obětí.
Reklama
Jaké byly příčiny výprav?
Do konce 11. století si muslimové podmanili přibližně dvě třetiny starověkého křesťanstva žijícího především na území Palestiny, Sýrie, Egypta a Anatolie. Hlavním cílem křížových výprav bylo znovuzískání a osvobození Svaté země a východního Středomoří od muslimské nadvlády a zabránění šíření islámu. Křížových výprav se během let 1095–1571 konalo hned několik. Zúčastnily se jich miliony západokřesťanských křižáků z řad panovníků, šlechty a prostého lidu. Pro křižáky bylo hlavní hnací silou odpuštění všech hříchů garantované papežem a mimoto také sláva, dobrodružství a osobní obohacení.
Nejkrvavější masakr zažil Jeruzalém
Tyto výpravy představují rozporuplnou kapitolu křesťanských dějin, která je dodnes předmětem zájmu a debat mnoha odborníků. Nejvíce kontroverze bezpochyby vzbuzuje brutalita křižáků, zejména při vyvražďování civilistů. Odhady celkového počtu obětí se různí a pohybují se v rozmezí 1–3 milionů. Největší masakr těchto výprav, dobytí Jeruzaléma, bylo vyvrcholením první křížové výpravy. Město dlouhou dobu vzdorovalo obléhání, až se dne 15. července 1099 konečně podařilo prolomit jeho hradby. Výsledkem drancování bylo dle odhadů 40 000 mrtvých z řad židovských a muslimských obyvatel, včetně žen a dětí.
Náboženský zápal nebo chladnokrevné vraždění?
Účastník a kronikář první křížové výpravy, Raymond z Aguilers, popsal křižácké běsnění následovně: „Někteří z pohanů byli milosrdně sťati, jiní probodnuti šípy vrhanými z věží a další, po dlouhou dobu mučeni, byli upáleni v palčivých plamenech.“ Mnozí historici připisují masakrování náboženskému zápalu, který ve vojácích sílil v průběhu výpravy a obléhání města. Přední historik křížových výprav, Alan V. Murray z Leedské univerzity, se naopak domnívá, že šlo o chladnokrevné vraždění v duchu náboženské čistky. Své tvrzení opírá o pokračování hrůz i v následujících dnech, kdy křižáci v ulicích prováděli systematickou likvidaci pohanského obyvatelstva.
Čisté svědomí neměl ani Richard Lví srdce
Podobné hrůzy známe také z třetí křížové výpravy, kterou vedl proslulý Richard Lví srdce. Dobytí města Akkon v roce 1191 skončilo po téměř dvouletém obléhání zmasakrováním asi 2 700 civilistů, kteří byli nahnáni do ohrady jako dobytek. A reakce muslimů? Saladin, popisovaný jako jinak ušlechtilý a civilizovaný, nechal popravit téměř všechny své evropské zajatce.
Byly výpravy úspěšné?
Křížové výpravy nakonec skončily porážkou křesťanských vojsk a muslimským vítězstvím. Mnozí historici se však kloní k názoru, že byly zároveň úspěšné, neboť rozšířily křesťanství a západní civilizaci. Přinesly prosperitu římskokatolické církvi, která se na výpravách obohatila, a také významně posílila papežská autorita. Došlo také k rozvoji obchodu, dopravy, nárůstu zájmu o cestování a poznávání. Podle některých badatelů mohly mít křížové výpravy značný vliv na nástup evropské renesance.
