Pokud okolo padesátky přestanete pít alkohol, snížíte riziko demence, říká studie
Foto: shutterstock
3 min
Nová studie naznačuje, že ukončení konzumace alkoholu kolem padesátého roku života může výrazně snížit riziko demence. Co za tím stojí a proč je právě tento věk tak důležitý?
Reklama
O škodlivém vlivu alkoholu na mozek se mluví dlouho, ale takto konkrétní časový údaj se objevuje málokdy. Padesát let. Právě tento věk se podle nedávného výzkumu jeví jako kritický bod, kdy rozhodnutí odložit skleničku může mít zásadní dopad na budoucí zdraví mozku.
Studie, která sledovala tisíce účastníků po několik desetiletí, přinesla pozoruhodné zjištění, ti, kteří přestali konzumovat alkohol kolem padesátky, vykazovali přibližně o polovinu nižší riziko rozvoje demence oproti těm, kteří v pití pokračovali. Je to číslo, které nutí k zamyšlení.
Proč zrovna padesátka?
Mozek není statický orgán. Kolem padesátého roku života prochází řadou změn, které ho činí zranitelnějším. Oslabují se přirozené reparační mechanismy, klesá schopnost kompenzovat škodlivé vlivy a ochranné bariéry ztrácejí na účinnosti. Alkohol, který mladší mozek dokázal relativně snadno zpracovat, se v tomto období stává výrazně nebezpečnějším.
Dochází k zrychlenému úbytku šedé kůry mozkové, narušení synaptické plasticity a zvýšenému oxidačnímu stresu. Tyto procesy připravují půdu pro neurodegenerativní onemocnění a právě včasné ukončení konzumace alkoholu může tuto spirálu zastavit.
Ženy jsou v nevýhodě
Zajímavým zjištěním studie je rozdíl mezi pohlavími. Ženský organismus metabolizuje alkohol odlišně, játra i mozek jsou citlivější a menší množství alkoholu může způsobit větší škody. Ochranný efekt abstinence po padesátce se proto u žen jeví jako ještě výraznější.
To neznamená, že by muži měli být bezstarostní. Znamená to pouze, že ženy by měly být obzvláště ostražité a případné rozhodnutí o změně životního stylu zvážit ještě důkladněji.
Není pozdě začít
Jednou z nejpovzbudivějších informací z výzkumu je fakt, že i ti, kteří v minulosti pili více, zaznamenali pozitivní efekt, pokud dokázali včas přestat. Padesátka se ukazuje jako jakýsi bod zlomu, ne proto, že by předtím alkohol neškodil, ale proto, že právě v tomto období se rozhoduje o tom, jak bude mozek fungovat v dalších desetiletích.
Výzkumníci sledovali konkrétní biomarkery neurodegenerace a strukturální změny na magnetické rezonanci. Mozky těch, kteří abstinovali, vykazovaly menší známky atrofie a poškození. Rozdíly byly měřitelné a statisticky významné.
Dilema pro lékaře i pacienty
Jak ale přistupovat k těm, kteří pijí opravdu málo? Sklenka vína jednou týdně s přáteli – je nutné i tohle obětovat? Odpověď není jednoznačná. Věda říká, že přínosy abstinence pro mozek převažují, ale zároveň uznává, že psychosociální pohoda hraje v celkovém zdraví také svou roli.
Každý případ je individuální. Někdo může mít genetickou predispozici k demenci a pro něj je každá kapka alkoholu rizikem. Jiný člověk žije v prostředí, kde společenské pití představuje důležitou součást sociálních vazeb, a striktní abstinence by mohla vést k izolaci.
Co je však jisté, že informované rozhodnutí je vždy lepší než nevědomost. A právě proto stojí za to o těchto zjištěních vědět. Padesátka nemusí být konec zábavy, ale může být začátkem vědomější péče o vlastní mozek. A možná právě ta sklenička, kterou dnes odložíte, bude tou, na kterou si za dvacet let vzpomenete, protože si ji budete pamatovat.
