Eskymačky po porodu slyší od muže "Nejsi špatná", kojí i 12 let a o běloškách tvrdí, že rodí jako psi

Nesmíšení Grónlanďané pravidelně nejsou příliš plodní; nejobvyklejším zjevem u nich jsou dvě až čtyři děti v manželství. Jsou však také příklady, že v manželství je dětí šest nebo osm nebo ještě víc, snažíme se vám prostřednictvím knihy z roku 1891 ŽIVOT ESKYMÁKŮ norského vědce, polárníka a diplomata Fridtjofa Nansena přiblížit život původních obyvatel největšího ostrova světa.

Vaše ženy jsou jako psi

Dvojčata jsou vzácným jevem, a mne se Eskymačky často ptaly, popisuje autenticky Nansen, je-li pravda, že se skutečně v zemi dlouhovousých mužů (Norsko) rodí dvojčata. Když jsem odpověděl, že norské ženy nejen rodí dvojčata, ale také trojčata a někdy i čtyřčata, smály se z plna hrdla a říkaly, že naše ženy jsou jako psi, neboť lidé a tuleni rodí jen jedno mládě.

Přečtěte si také

Inuitský porod: 50 lidí, porodní bába hvízdá rodičce do lůna, potírá jí břicho šlachami a řve: Pojď…

9. 2. 2023

Většina porodů je „lehkých“

Grónské ženy většinou rodí lehce. Příkladem, jak málo okolků nadělají s takovou událostí, může být zpráva Wilhelma Augusta Graaha (1793–1863), dánského námořního důstojníka a polárního badatele:

Když na své cestě podél východního pobřeží míjeli Bernstorffský fjord, měla jedna z žen rodit. Všichni si pospíšili na pevninu u jakési holé skály na severní části fjordu. Zatímco žena rodila, její manžel se natáhl na kopec a usnul; brzy ho však probudili s radostnou zprávou, že dostal syna. Jak již bylo řečeno v několika našich předchozích článcích o Eskymácích, pokládá se narození syna za štěstí, kdežto dcery znamenají cosi podružného. „Ernenek (tak se muž jmenoval) projevil také svou spokojenost tím, že se na ženu usmál a řekl jí ´ajungilatit´(Nejsi špatná). Pak jsme bez prodlení pokračovali v cestě s naším novým spolucestujícím.“

Při těžkém porodu pomůže nočník

Přesto však se také u tohoto přírodního lidu vyskytují těžké porody. Niels Egede, dánsko-norský obchodník a luteránský misionář v Grónsku (1710-1782), hovoří o zvláštní ceremonii, jíž prý bylo v jeho době používáno. Říká: „Na hlavu rodičky vylévali obsah nočníku a domnívali se, že tak bude dřív vysvobozena.“ Takovéto použití tohoto kusu domácího nářadí je prý jedinečné, sděluje podrobnosti Fridtjof Nansen.

Přečtěte si také

Inuitka, která potratila, musela dodržovat rok nepředstavitelně tvrdé zákazy. Zvýhodněné byly ženy…

4. 3. 2023

Nevyhnutelná likvidace dětí

Pohanští Eskymáci zabíjejí nejen zmrzačené děti, ale také děti nemocné, o nichž nevěří, že budou moci zůstat na živu, a takové, jejichž matka při porodu zemřela a nikdo je nemůže kojit. Takové děti většinou odkládají na zem nebo je házejí do moře. Našim uším to zní strašlivě, ale přesto se to dělá ze soucitu. Za těžkých životních podmínek, v nichž Grónlanďané žijí, nemohou vychovávat dítě, které by nikdy nebylo k užitku a jen by společnost vyjídalo.

V Grónsku děvčátka nezabíjejí

Přestože, jak zřejmo, Eskymáci – Nansen hovoří o těch grónských - nehodnotí nějak zvlášť narození dcery, nevyskytuje se u nich zvyklost zabíjení děvčátek, jak je to obvyklé u mnoha přírodních lidí. Opačné praktiky byly ale popsány v našem článku Dětské zásnuby: Zvyšovali počet mužů v komunitě tak, že otec rozhodl o zabití novorozených dcer. Ty zasnoubené byly ušetřeny, kde centrální „Eskymáci“ žijící v Severozápadních teritoriích arktické Kanady ještě v první polovině 20. století zabíjeli novorozená děvčátka (tzv. ženská infanticida).

Přečtěte si také

Dětské zásnuby: Zvyšovali počet mužů v komunitě tak, že otec rozhodl o zabití novorozených dcer. Ty…

19. 1. 2023

Eskymačky jsou vytrvalé kojné

Grónské děti se dlouho kojí. Kojení do tří čtyř let není neobvyklým zjevem; slyšel jsem dokonce případ – popisuje Nansen, že matka kojila dítě do deseti až dvanácti let. Tak mi jeden Evropan u Godthaabu vyprávěl, píše Nansen, že viděl malého 12letého chlapce, jak přijel domů v kajaku se svým úlovkem, zamířil k matce, postavil se jí mezi kolena, pojídal suchar z žitné mouky a zapíjel jej mlékem z matčina prsu.