Některé oblasti může do konce století navždy pohltit moře. Ohroženy budou miliony lidí

Když moře pohltí domov

Představte si ráno, kdy se probudíte a zjistíte, že váš domov už neexistuje. Ne kvůli válce, ne kvůli přírodní katastrofě v klasickém slova smyslu – prostě proto, že ho pohltila voda. Pro miliony obyvatel ostrovních států v Tichém oceánu a Indickém oceánu není tento scénář vzdálenou hrozbou, ale realitou, která se blíží každým rokem.

Zatímco my v Evropě diskutujeme o teplotních rekordech a suchých létech, lidé na Maledivách, Marshallových ostrovech či Tuvalu řeší existenční otázku: Kam půjdeme, až nám voda vezme vše? Britské ministerstvo zahraničí již v roce 2014 představilo studii „Dynamika klimatických změn u člověka“.

Hadleyovo centrum britského meteorologického úřadu ve své zprávě zkoumalo, jak se změní svět, pokud budeme pokračovat v emisích skleníkových plynů podle scénáře „business as usual“.

Singapur pod vodou: čtvrt milionu lidí ročně

Čísla ze studie jsou alarmující. V Singapuru by mohlo být do konce století téměř 445 000 lidí ročně postiženo povodněmi. Město-stát, který je dnes symbolem prosperity a moderní architektury, se může proměnit v zónu pravidelných evakuací a humanitárních krizí.

V celé jihovýchodní Asii se četnost a intenzita povodní zvýší o 77 procent. Současně, a to je paradox, se zvýší i počet dnů sucha o pět procent. Teploty v teplých dnech pak vystoupají v průměru o 4,3 stupně Celsia. Region se tak ocitne v kleštích mezi vodou a žízní.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Na machrování u stolu je každý expert. Tady můžete své znalosti dokázat

3. 10. 2026

Co se stane, když nezačneme jednat

V Asii je situace obzvlášť kritická kvůli vysoké hustotě obyvatelstva v jižní a jihovýchodní části kontinentu, rychle rostoucí populaci ve východní Asii a chronickému nedostatku potravin a vody. Asi 70 procent území Asie čelí vysokému riziku záplav.

V nízko položených pobřežních oblastech jižní Asie hrozí až 78procentní nárůst rizika říčních záplav, což by mohlo ohrozit desítky milionů lidí ročně. A přitom, paradoxně, se výrazně zvýší i poptávka po vodě na zavlažování.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství to vysvětluje růstem populace a změnou stravovacích preferencí rostoucí asijské střední třídy, která přechází k potravinám náročnějším na zdroje: pšenici, rýži a masu. Ve východní Asii může potřeba vody vzrůst až o 24 procent.

Přečtěte si také

Jak ve skutečnosti vypadal Ježíš Kristus: Svaté obrázky jsou zavádějící, říkají vědci

3. 10. 2026

Které země zmizí jako první

Existuje seznam deseti zemí, které jsou nejvíce ohroženy zánikem. Většinou jde o ostrovní státy složené z řetězců malých ostrovů, které může snadno zničit jedna obrovská vlna. V těchto zemích dnes žije mezi 147 a 216 miliony lidí.

Maledivy leží v průměru jen 1,5 metru nad hladinou moře. Organizace Ecowatch je označila za první zemi, která se v důsledku změny klimatu ocitne pod vodou – až 77 procent jejího území do roku 2100, možná i dříve. Maledivy však na hrozbu reagují aktivně: vybudovaly umělý ostrov Hulhumalé, který leží přibližně tři metry nad mořem a slouží jako bezpečnější útočiště.

Hned za nimi jsou Marshallovy ostrovy v Oceánii, skromná země s necelými 70 tisíci obyvateli. Ostrovy se staly obětí extrémních dopadů globálního oteplování, na nichž se střídají ničivé záplavy s obdobím sucha.

Ostrovní stát Kiribati je ohrožen stoupající hladinou vody již velmi dlouho. Některé z těchto států skupují jiné ostrovy, kam plánují evakuovat nejvíce ohrožené obyvatele.

Tuvalu je maličká země s pouhými devíti ostrovy a rozlohou přibližně 26 kilometrů čtverečních, která leží jen dva metry nad hladinou moře. Tuvalu se dlouhodobě potýká s nestálým počasím. V roce 2023 podepsalo s Austrálií přelomovou dohodu Falepili Union, která jeho občanům v případě zaplavení ostrovů garantuje právo na postupné přesídlení a klimatický azyl.

Souostroví Šalamounovy ostrovy je další na řadě. Podle deníku The Guardian nedávno podlehlo rozbouřenému moři pět ostrovů této země a blížící se moře ohrožuje obyvatele gigantickými vlnami.

V Bangladéši je povodněmi ohroženo sice jen sedm procent obyvatelstva, ale počet ohrožených osob dosahuje více než 10 milionů. Zemi sužují záplavy, cyklóny, přívalové deště a tornáda, která vláda nedokáže zvládnout, ročně tak umírají desetitisíce lidí.

Filipíny se skládají z tisíců ostrovů. Podle odhadů ekologů se pod vodou brzy ocitne 167 000 hektarů půdy této země. Pro ni je typické velmi intenzivní období dešťů od července do října. Vláda se snaží vzdělávat obyvatele žijící v rizikových oblastech a doufá, že se jí podaří zachránit 6,2 milionu lidí.

Jedno z největších nebezpečí hrozí i Egyptu, jehož pobřežní linie je hustě osídlena. Podle zprávy může přijít o domovy 6,1 milionu obyvatel, pokud se hladina Středozemního moře zvýší byť jen o jediný metr.

Desítku nejohroženějších zemí uzavírají Papua-Nová Guinea a Fidži.

Svět, který nikdo nepozná

V roce 2100 bude mapa světa vypadat zcela jinak, než jak ji známe dnes. Nebudou to jen ostrovní státy, které pocítí dopad změny klimatu. Stovky milionů lidí budou muset opustit své domovy, města budou muset být přestavěna nebo opuštěna, celé ekonomiky se zhroutí.

Otázka už dávno není, zda ke změně dojde. Otázka zní: Jak velká bude? A jsme ochotni udělat vše pro to, abychom ji zmírnili? Odpověď na tuto otázku dáme my všichni, každým rozhodnutím, které dnes uděláme.