Grónský ledovec se blíží k bodu tání, odkud není návratu: Jako rozjetý vlak mířící k útesu
Foto: Vadim Petrakov / Shutterstock
3 min
Vědci se stále více obávají bodů zlomu klimatu, kdy bude dosaženo určitých prahových hodnot, které pohánějí další oteplování. Je to skoro jako rozjetý vlak mířící z útesu – blížíme se k bodu, kdy už je pozdě na brzdu.
Reklama
Nová studie identifikuje dva z těchto bodů zlomu ve vztahu ke grónskému ledovému příkrovu (GIS), zamrzlé ploše o rozloze 1,7 milionu čtverečních kilometrů, která je po Antarktidě druhou největší ledovou plochou na světě.
Podle nejnovějších modelů uvolnění 1 000 gigatun uhlíku do atmosféry zcela rozpustí jižní oblast ledového příkrovu. Pokud se zvýší na 2 500 gigatun, téměř celý ledový příkrov bude trvale zničen, informuje server Sciencealert.com na základě výzkumu publikovaného v Geophysical Research Letters.
Jsme v půlce kopce…
Od doby, kdy lidská činnost začala mít znatelný vliv na emise uhlíku, jsme již do atmosféry vypustili 500 gigatun uhlíku - jsme tedy již na půli cesty ke ztrátě velkého kusu GIS.
„První bod zvratu není daleko od dnešních klimatických podmínek, takže hrozí, že ho překročíme," říká klimatolog Dennis Höning z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu v Německu. „Jakmile začneme klouzat, spadneme z tohoto útesu a už se z něj nevyškrábeme zpět."
Rychlé změny, čas tlačí
Komplexní simulace, kterou výzkumný tým použil, zohlednila všechny klíčové klimatické procesy a faktory, které ovlivňují tání ledu, včetně teploty vzduchu, teploty vody, aktivity oceánských proudů a množství srážek.
Jedná se o složité modely, protože proměnné se neustále mění. Jak ledová pokrývka taje, klesá, což ji následně vystavuje teplejšímu vzduchu v nižších nadmořských výškách, což dále ovlivňuje rychlost tání.
Studie naznačuje, že ani dodržení nárůstu teploty o 1,5 °C nad předindustriální úroveň, které nařizuje Pařížská dohoda o klimatu, nebude stačit k tomu, aby se GIS nedostal za hranici, kdy se nebude moci plně „zotavit“.
Zpomalení v nedohlednu
Díváme se na dlouhodobý vzestup hladiny moře o 1,8 metru s 1 000 gigatun uhlíku napumpovaných do atmosféry a obrovský nárůst o 6,9 metru s 2 500 gigatunami uhlíku, hlásí vědci. Bohužel nesledujeme žádné známky zpomalení.
„Většina tání ledovcového štítu nenastane v příštím desetiletí, ale nebude to trvat příliš dlouho, než proti němu již nebudeme moci zasáhnout," říká Höning.
V letech 2003 až 2016 jsme již viděli asi 255 gigatun ledu, které z GIS mizely každý rok. Ve skutečnosti nedávná studie naznačila, že tání ledu v Grónsku probíhá rychleji, než se dříve myslelo.
Grónsko: Kdo sem létá za světlem, které trvá 24 hodin? A žili opravdu grónští Vikingové na zelených…
Méně ledu, méně světla
To zase vede ke zvyšování hladiny moří a řadě dalších problémů. Například čímž je ledová pokrývka menší, tím méně slunečního světla se odráží zpět do vesmíru, což znamená, že nárůst teploty se ještě více zrychluje.
Studie je poslední z dlouhé řady neúprosných apelů, že je třeba rychle podniknout drastická opatření, aby se zbrzdily nekontrolovatelné změny klimatu a globálního oteplování. Jinak nebude jen grónský ledovec, který ztratíme.
„Nemůžeme pokračovat v emisích uhlíku stejným tempem déle, aniž bychom riskovali překročení bodů zvratu," říká Höning pro server Sciencealert.com.
