Pračka nastavená na 60 bakterie často nezničí, odhalila francouzská studie
Foto: Pexels
více než 5 min
Nastavíte program na 60 °C a očekáváte dokonale hygienicky čisté prádlo. Podle výzkumu z letošního dubna, který publikovali vědci z univerzity De Montfort v britském Leicesteru, to ve skutečnosti funguje úplně jinak. Více než polovina domácích praček totiž deklarovanou teplotu vůbec nedosáhne - některé se nezahřejí ani na 20 stupňů. A bakterie? Ty přežívají, a dokonce sílí.
Reklama
Když pračka lže: Většina přístrojů nedosáhne potřebnou teplotu
Badatelé zjistili alarmující skutečnost: každá druhá testovaná domácí pračka nedokázala dosáhnout 60 °C, i když byla na tento program nastavena. Číselné označení na ovladači tedy v praxi nezaručuje vůbec nic. Je to podobné, jako kdybyste si nastavili troubu na 200 stupňů a po hodině vytáhli syrové kuře.
Při krátkých pracích cyklech selhala polovina testovaných strojů, u dlouhých programů to byla třetina. V jednom extrémním případě pračka s nastavenou šedesátkou nepřekročila hranici dvaceti stupňů Celsia. Dvacet stupňů – to odpovídá teplotě sklenice vody na stole. Za takových podmínek bakterie neodumírají. Naopak se v klidu rozmnožují.
Konkrétní experimenty ukázaly, že ve dvou ze šesti praček zůstaly na textiliích přítomny bakterie rodu Enterococcus i po standardním programu. U rychlého praní to byly dokonce tři ze šesti přístrojů. Příčina? Cílová teplota nebyla dosažena, případně vydržela příliš krátkou dobu.
Čtyři modely praček prošly detailním měřením, které odhalilo průměrný rozdíl 6 °C mezi nastavenou a skutečně naměřenou teplotou uprostřed náplně prádla. U některých ekologických programů 40-60 dosáhl reálný teplotní vrchol pouze 37 stupňů, a to jen na tři minuty. Tři minuty při 37 °C představují spíš ideální prostředí pro množení mikroorganismů než pro jejich likvidaci.
Prací prášky vytvářejí superbakterie odolné antibiotikům
Problém ale nekončí u nespolehlivých teploměrů. Samotné prací prostředky mohou situaci ještě zhoršovat. Když byly bakterie opakovaně vystaveny běžným pracím gelům a prášků, vyvinuly si nejen odolnost vůči samotnému detergentu, ale také vůči kritickým antibiotikům včetně karbapenemu a léčiv proti MRSA (meticilín-rezistentnímu zlatému stafylokoku), který patří mezi nejobávanější nemocniční patogeny.
Vědci z De Montfort objevili důkazy, že mikroorganismy žijící uvnitř praček si postupně budují rezistenci vůči pracím prostředkům. Analýza DNA bakterií před praním a po sérii pracích cyklů prokázala, že mikrobi začínají získávat geny pomáhající jim přežít. Každé praní tak vlastně selektuje ty nejodolnější kmeny.
Uvnitř běžných domácích praček jsme našli potenciálně nebezpečné mikroorganismy jako Pseudomonas, Acinetobacter a Mycobacterium, stejně jako geny umožňující bakteriím vzdorovat antibiotikům – říkají autoři studie.
Tyto názvy možná většině lidí nic neříkají, ale všechny figurují na seznamu prioritních patogenů, který sestavila Světová zdravotnická organizace.
Rychlé a ekologické programy: Nejhorší možná volba
Celkový trend situaci dále komplikuje. V celé Evropě, zvláště pak ve Francii po výzvách ke snížení spotřeby energie, enormně narostla obliba programů s nízkou teplotou a ekologických cyklů. Barevné prádlo se nejčastěji pere při 30 až 40 stupních – v podmínkách, které bakteriím nejen umožňují přežít, ale někdy dokonce poskytují ideální prostředí k rozmnožování.
Běžné viry jako chřipka nebo žaludeční virus, stejně jako různé houby, přečkají krátký cyklus na třicet stupňů bez problémů. Míchání různých textilií při vlažné teplotě vytváří takzvanou „mikrobiální polévku“ – praní voda přenáší bakterie z jednoho kusu prádla na druhý místo jejich odstranění. Výsledek? „Čisté“ prostěradlo, které sdílí bakteriální zátěž s ostatními kousky.
Obzvlášť problematické je to v případě pracovních oděvů zdravotníků – sester, ošetřovatelů a dalších pracovníků ve zdravotnictví – které se perú v domácích prackách. Výsledky naznačují, že používání běžných praček k čištění zdravotnických uniforem může přispívat k šíření nemocničních infekcí a rozvoji antibiotické rezistence.
Co s tím můžeme dělat?
Řešení rozhodně nespočívá v praní všeho na 90 stupňů. Moderní textilie, syntetické materiály nebo jemné tkaniny jako vlna a hedvábí vyžadují výrazně nižší teploty. Prádlo lze dezinfikovat i při nižších teplotách pomocí speciálních dezinfekčních pracích prostředků. Produkt obsahující bělidlo nebo uznávaný biocidní přípravek dokáže kompenzovat nedostatek dostatečné teploty.
Doporučení výzkumníků jsou jasná:
- vyhýbejte se rychlým cyklům
- volte teploty nad 70 °C, abyste si zajistili skutečných 60 stupňů uprostřed tkaniny
- pravidelně čistěte pračku samotnou
- vyměňujte ji každé čtyři roky
Poslední bod je důležitý – nejstarší pračky se od nastavených teplotních hodnot odchylují nejčastěji.
Čištění samotné pračky bývá podceňovaný krok: horký cyklus odstraní biofilm, který zanáší buben a těsnění. Buben, který nikdy nezažije pořádné zahřátí, se stává ideálním kultivačním prostředím. Příznaky jsou rozpoznatelné: zatuchlý zápach hned po otevření dvířek, černý povlak na těsnění, slepený prací prášek v zásobníku.
Studie z De Montfort zdůrazňuje jeden detail: není až tak podstatné, jaká teplota je zobrazená, ale jaká je skutečně dosažená a udržovaná minimálně po dobu deseti minut. Moderní „eko“ programy navržené ke snížení spotřeby vody a energie tento práh málokdy dosáhnou. V tom je paradox: ušetříte pár kilowatthodin na účtu za elektřinu, ale zároveň si v koši na prádlo pěstujete bakteriální rezervoár.
Co s tím?
Závěr je jednoznačný: pokud chcete mít opravdu hygienicky čisté prádlo, nespoléhejte se slepě na číslo na ovladači. Kombinujte vyšší teploty s delšími programy, používejte dezinfekční přísady a pravidelně čistěte samotnou pračku. Jinak si ve skutečnosti jen předstíráte čistotu, zatímco bakterie vesele přežívají a posilují.
