Pekelná tvář Kokořínska: Čertovy hlavy u Želíz děsí i fascinují
Na Kokořínsku stojí monument, který fascinuje stejně jako děsí. Dvě obří čertovské tváře vytesané...
Normané, válečníci ze severu, začali pronikat na území dnešní Normandie již od 9. století. V 11. st. byli normanští vévodové „modernější“ než francouzští králové, uměli vybírat daně a dobře spravovat své finance. Jejich výpady se ovšem neomezili pouze na území Francie.
"Díky mikroorganismům, kterým nás psi vystavují, víme, že děti, které vyrůstají se psy, jsou méně náchylné k alergiím ve srovnání s dětmi, které vyrůstají bez psů.“
Dokázal by Julius Caesar se svou armádou porazit Johanku z Arku? Pravděpodobně nemohl. V hypotetickém scénáři byste měli potíže najít většího nebo nebezpečnějšího středověkého nepřítele, kterému by římské legie Julia Caesara čelily než francouzské síly, které vyhrály stoletou válku.
V roce 1896 vydalo pařížské muzeum Louvre prohlášení, které otřáslo světem archeologie. Podařilo se mu do sbírky získat legendární diadém krále Saitaferna. Byl šperk pravý, nebo se nejznámější muzeum nechalo napálit?
Mezi největší zvířata dnešní doby patří bezesporu velryby. Ani ty se však svou velikostí ani zdaleka nepřibližují velikosti dinosaurů, kteří po planetě Zemi kráčeli před 250 miliony lety. Co způsobilo jejich enormní velikost? Co bylo tehdy jinak, že se mohla rodit tak velká zvířata? A proč už se tomu tak neděje?
Schopnost člověka plavat a potápět se je tak stará jako schopnost chodit nebo běhat. Všude tam, kde v minulosti člověk sídlil v blízkosti řek, jezer, moří a oceánů, se učil s tímto prostředím více sbližovat.
Nález starobylé lebky vrhá nové světlo na původ našich nejstarších předků. Archeologové objevili v Etiopii lebku hominina starou až 3,8 milionu let. Tento pozoruhodný exemplář by mohl změnit naše dosavadní znalosti o původu jednoho z nejznámějších předků lidstva, Lucy.
Příběh jednoho z nejslavnějších českých cestovatelů dokazuje, že jde-li si člověk za svým, může dosáhnout prakticky všeho, co si ve svém životě vysní.
„Je to zatím jediný bod v Tatrách se stopami paleolitického osídlení. Zanechali je lidé magdalénienské kultury, nejvíce známí z Francie a Španělska,“ řekl agentuře PAP prof. Paweł Valde-Nowak z Archeologického ústavu Jagellonské univerzity v Krakově.
Nové výzkumy věnované genomům našich předků neandrtálců a denisovanů vnesly nové světlo do aktuálních poznatků o evoluční historii druhu Homo sapiens. K čemu vědci došli?