Možná si pamatujete na epidemii žloutenky v roce 1979. Nákazu způsobily jahodové nanuky
Foto: Alona Siniehina / Shutterstock
4 min
V současnosti hýbe Českem epidemie žloutenky. V roce 1979 naší zemí procházela vlna nákazy, která měla velmi zajímavého viníka. Možná si na to ještě pamatujete.
Reklama
Současná epidemie žloutenky není nic tak výjimečného, byť jde o největší nárůst onemocnění od 90. let, kdy takové vlny nebyly neobvyklé. Jedna z nejbizarnějších žloutenkových epidemií proběhla v roce 1979.
Děsivá čísla: 34 tisíc nakažených lidí
Byla ohromná svým rozsahem, postihla totiž přes 34 000 lidí. Pamětníci na danou dobu vzpomínají s respektem i nechutí.
Epidemie žloutenky typu A vypukla v Severomoravském kraji 2. července 1979. První vlna prošla okresy Nový Jičín, Šumperk a Opava, což nakonec také vedlo k nalezení původce nákazy.
Moc se o ní nemluvilo
Pokud si pamatujete, kolik jste měli informací?
„Ono bylo jakési informační embargo,“
říká Milina Matulová z Muzea Vysočiny Třešť. Právě tomuto městu na Jihlavsku žloutenka na jedno léto velmi změnila život. Obecně se ale o nemoci dost šuškalo, zatajovaly se skutečné stavy a příbuzní se v některých případech jen velmi těžko dozvídali, kam byli jejich členové rodiny vlastně převezeni.
Třešť to odskálala naplno
Třešťská škola se změnila na chvilku v nemocnici. V jiných částech republiky se v infekční oddělení proměňovala i jiná nemocniční oddělení, která nebyla tolik obsazena. Pacienty prostě nebylo kam dávat.
V nejhorších epidemiologických časech leželo v třešťské škole až 300 pacientů.
Nemoc si vybrala vysoké množství pacientů i mezi samotnými žáky školy, bylo jich celkem 190, což byla čtvrtina ze všech žáků školy. Do skutečných, nebo improvizovaných nemocnic si podle pamětníků nesměli pacienti vůbec nic osobního brát.
Z domu jim mohli příbuzní posílat jen med s křenem, což byla součást léčby.
Desinfekce jako páchnoucí ryba
Desinfikovat se musely i žáci a školy. Mýt se v odporně páchnoucím chloru.
Severní Morava jako první vodítko
Protože nemoc vypukla na severu Moravy, dalo se předpokládat, že půjde o místní zdroj nákazy. Nemoc se nakonec potvrdila u více než tisícovky lidí z tohoto kraje.
Epidemiologové si s příčinou nejdříve nevěděli rady. V podezření byly mléčné výrobky, maso a mořské ryby. Nákazu ale způsobily jahodové nanuky vyráběné z infikovaných jahod dovážených z Polska.
Jahody hnojené lidskými fekáliemi
Nic nemohlo být odpornější a učebnicovější. Epidemie se šířila jako podle šablony.
Jahody pocházely z oblasti, kde proběhla epidemie žloutenky, to bylo první vodítko.
Ukázalo se pak ještě něco horšího. Ovoce zemědělci hnojili lidskými fekáliemi, které z této oblasti pocházely.
Kontaminované jahody byly okamžitě zmrazeny a poté použity k výrobě nanuků bez tepelné úpravy, což umožnilo přežití viru. Nákaza se tak dostala až do tehdejší Československé republiky, jak posléze potvrdilo šetření, protože nákaza se šířila po distrubuční trase těchto nanuků.
Děti se nakazily ze zmrzliny
Nejnemocnější skupinou obyvatel byly děti ve věku 10 až 14 let. V prvé a druhé vlně byla nejvyšší nemocnost u mladších školáků ve věku 6 až 9 let. Navíc byly prázdniny.
Právě skutečnost, že nemoc postihla především děti, dovedla hygieniky ke zmrzlině.
Nanuky se začaly pasterizovat
Kromě základních hygienických opatření v době epidemie se po tomto incidentu také přistoupilo k prevenci. Zákaz hnojení lidskými fekáliemi je už po desetiletí platný. Jako preventivní opatření byla ale navíc zavedena povinná pasterace ovocných příměsí do mražených výrobků.
Co se tehdy a dnes dělo?
Jaké jsou příznaky žloutenky neboli virové hepatitidy? Únava, bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem, teploty, ale také tmavší barva moči, žloutnutí očí a následně i kůže.
