Jak správně usušit houby, aby nezplesnivěly a vydržely chutné celou zimu

Nejdříve očištěné houby roztřiďte. Ne každá se hodí do sušičky

Když se po návratu z lesa na stole sejde plný košík hub, je lákavé pustit se hned do práce. Právě pečlivá příprava rozhodne o tom, jestli budou usušené plátky v zimě vonět a chutnat jako čerstvá lesní úroda, nebo se zásoba po několika týdnech znehodnotí. S jejich zpracováním proto neotálejte a pusťte se do práce ještě v den sběru. Houby jsou citlivé na zapaření a dlouhé skladování v teple jim nesvědčí.

Na sušení se nejlépe hodí pevné, zdravé a mladší plodnice. Výborně se osvědčují především hřiby smrkové, dubové a borové, suchohřiby, kozáci nebo křemenáče. Po usušení mají výraznou vůni a v kuchyni dokážou dodat jídlu plnou houbovou chuť, aniž byste jich potřebovali velké množství. Naopak přestárlé, rozměklé, plesnivé nebo silně červivé kusy do zásoby nepatří. Zkažené části nestačí jen odkrojit a doufat, že zbytek bude v pořádku. Pokud z takových hub něco zachráníte, nejlepším řešením je uložení do mrazáku.

Každou houbu nejprve prohlédněte a zkontrolujte také její vnitřek. Odstraňte zbytky hlíny, jehličí, listí a další nečistoty, které jste přehlédli v lese. Nejlépe poslouží malý kartáček, ostrý nůž nebo suchý hadřík. Houby se před sušením obvykle nemyjí, protože zbytečně přijímají další vodu. Pokud jsou silně znečištěné a bez krátkého opláchnutí se neobejdete, musíte je následně opravdu důkladně osušit. K tomu jsou velkým pomocníkem kuchyňské papírové utěrky s dobrou savostí.

Důležité je i správné krájení. Větší plodnice nakrájejte na rovnoměrné plátky silné přibližně tři až pět milimetrů. Silné třeně můžete rozříznout podélně, aby vysychaly stejně rychle jako klobouky. Příliš silné kusy by se sušily dlouho a uvnitř by mohla zůstávat vlhkost, zatímco příliš tenké plátky se snadno lámou a při manipulaci se drolí. Menší houby lze podle potřeby sušit i celé, vždy ale počítejte s tím, že jim to může trvat déle.

Přečtěte si také

HOSPODSKÝ KVÍZ: Vědomostní prach, který musíte sfouknout. Prověřte si fakta, která nosíte v…

10. 10. 2026

Když venku není slunce, pomůže sušička nebo trouba

Podzimní počasí bývá pro sušení na vzduchu nevyzpytatelné. Chlad, mlha a vysoká vlhkost mohou proces výrazně zpomalit a houby pak místo postupného vysychání zůstávají dlouho vlhké. Není proto nutné čekat na několik slunečných dnů. V domácích podmínkách dobře poslouží elektrická sušička potravin nebo obyčejná trouba.

Sušička potravin je pohodlná především tehdy, když máte větší množství hub. Plátky rozložte v jedné vrstvě na jednotlivá síta a nechte mezi nimi prostor pro proudění vzduchu. Neměly by se překrývat ani být natěsnané na sobě. Teplotu nastavte přibližně na 50 až 55 °C, případně se řiďte pokyny výrobce konkrétního přístroje. Doba sušení závisí na druhu hub, jejich tloušťce i množství vody, běžně však počítejte s několika hodinami. U silnějších plátků může být nutností sušení prodloužit.

Trouba je vhodnou alternativou, pokud sušičku nemáte. Houby rozložte na rošt nebo plech s pečicím papírem tak, aby se navzájem nepřekrývaly. Nastavte nízkou teplotu, zhruba 50 až 60 °C, a pokud to konstrukce trouby umožňuje, nechte dvířka mírně pootevřená, aby mohla unikat vlhkost. U některých modelů je vhodné použít horkovzdušný režim, který napomáhá rovnoměrnějšímu vysychání. Houby průběžně kontrolujte a podle potřeby otočte nebo prohoďte jejich polohu.

Čas uvedený v návodech berte jen jako orientační. Jedna dávka může být hotová dříve než druhá, přestože jste použili stejnou teplotu. Rozhodující je skutečný stav plátků, nikoli to, kolik hodin už spotřebič běží. A rozhodně se nevyplácí proces urychlovat vysokou teplotou. Houby by se mohly na povrchu příliš zahřát, zatímco uvnitř by stále zůstávala vlhkost.

Pokud máte na chalupě třeba kamna, můžete plátky navléct na nit a nechat sušit zavěšené nad kamny. Dobře poslouží i radiátory, pokud už topíte. Stačí plátky položit na čistou mřížku topného tělesa nebo na papírový ubrousek položený na radiátor.

Jak poznáte, že jsou houby opravdu suché?

Právě tady se často rozhoduje o tom, zda domácí zásoba vydrží až do jara. Houby mohou na první pohled vypadat hotové, ale pokud si zachovaly příliš mnoho vody, při skladování se mohou zapařit a začít plesnivět. Proto je důležité kontrolovat je až po vychladnutí, kdy lze jejich skutečnou konzistenci lépe posoudit.

Dobře usušený plátek je suchý, lehký a křehký. Při pokusu o ohnutí by neměl pružit jako čerstvá houba, ale měl by prasknout nebo se zlomit. Vyzkoušejte především nejsilnější kousek z celé dávky, protože ten bývá hotový jako poslední. Pokud se ohne, aniž by praskl, vraťte houby ještě na chvíli do sušičky nebo trouby a znovu je zkontrolujte.

Na druhou stranu není cílem proměnit celou úrodu v jemný prášek. Přílišné vysušení může plátky zbytečně rozdrobit a ztížit jejich další používání. Při manipulaci s hotovými houbami proto postupujte opatrně. Jestliže se některé kousky zlomí, nemusíte je vyhazovat – menší úlomky se hodí do polévek a omáček, případně je můžete později rozemlít na houbové koření.

Po dokončení sušení nechte houby volně vychladnout na čistém a suchém místě. Teprve potom je ukládejte do nádob. Kdybyste ještě teplé plátky uzavřeli do sklenice, mohla by se uvnitř srazit vlhkost. A právě ta je pro dlouhodobé uchování jedním z největších nepřátel.

Přečtěte si také

Červený poklad podzimu: Kam vyrazit na šípky a co vše z nich můžete vyrobit

24. 9. 2026

Sklenice, tma a sucho. Tak si vůni lesa uchováte na zimu

Ani dokonale usušené houby nemají vyhráno, pokud je uložíte do vlhké spíže nebo do nádoby, která dobře netěsní. Nejvhodnější jsou čisté a zcela suché sklenice s dobře uzavíratelným víčkem. Použít lze i jiné vzduchotěsné nádoby určené pro uchovávání potravin. Důležité je, aby se dovnitř nedostávala vlhkost a aby byly houby chráněné před světlem.

Sklenice postavte do suché, tmavé a spíše chladnější spíže, dál od sporáku, trouby nebo jiného zdroje tepla. Nevhodné je místo, kde se často mění teplota nebo kde se sráží vlhkost. Houby nepatří ani do blízkosti dřezu či nad varnou desku, kde se při vaření do vzduchu uvolňuje pára. Papírové sáčky mohou fungovat v opravdu suchém prostředí, ale nejsou tak spolehlivou ochranou proti vlhkosti jako dobře uzavřená sklenice.

V prvních týdnech se vyplatí zásobu občas zkontrolovat. Pokud se na vnitřní straně skla objeví kapičky vody, plátky změknou nebo se začnou slepovat, je to varovný signál, že v nich zůstala vlhkost nebo se do nádoby dostala zvenčí. Jestliže houby ještě nevykazují známky kažení, je možné je znovu důkladně dosušit. Jakmile se však objeví plíseň nebo zatuchlý zápach, obsah raději vyhoďte. Plesnivé houby nezachraňujte pouhým odstraněním viditelně napadených kousků.

Při správném usušení a skladování si houby mohou uchovat dobrou kvalitu mnoho měsíců, často i rok či déle. Postupně však mohou ztrácet část vůně, takže je rozumné zásoby průběžně spotřebovávat a nespoléhat na to, že vydrží neomezeně dlouho. Sklenice si můžete označit druhem hub a datem sušení, abyste měli přehled, co jste si do spíže uložili.

Hrst do bramboračky, omáčky i pod maso

Před použitím můžete houby na chvíli namočit do teplé vody, aby změkly. Tekutinu pak lze po přecezení využít při vaření, protože v ní zůstává část houbové chuti. Je ale potřeba odstranit případné nečistoty a houby následně důkladně tepelně upravit. Sušení totiž samo o sobě nezaručuje, že se zničí všechny mikroorganismy.

Praktickým trikem je také rozemlít část dobře usušených hub na prášek. Ten se dá v malém množství přidat do omáček, polévek nebo masových směsí, kterým dodá intenzivnější chuť. Uchovávejte ho stejně jako celé plátky, v suchu, temnu a dobře uzavřené nádobě.

A ještě jedno pravidlo stojí za připomenutí: sušit lze pouze houby, které bezpečně znáte a spolehlivě jste určili jako jedlé. Sušení neodstraní jedovatost nebezpečných druhů. Když tedy podzimní les nabídne bohatou úrodu, vyplatí se věnovat čas nejen samotnému sušení, ale také pečlivému výběru. Díky tomu pak v zimě stačí sáhnout do spíže a během chvíle dodat obyčejné bramboračce nebo omáčce vůni, která připomene les i v nejchladnějších dnech.